NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Čís. 2377.

Podnikatel stavby jest povinen (§ 335 tr. zák.) postarati se o to, by dříve, než se začne pracovati, bylo lešení řádně prohlédnuto co do své bezpečnosti a spolehlivosti.
(Rozh. ze dne 15. května 1926, Zm II 101 /26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Mor. Ostravě ze dne 26. ledna 1926, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přečinem proti bezpečnosti života podle §u 335 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti čís. 4, 5 a 9 písm. a) §u 281 tr. ř., je však ve všech směrech bezdůvodnou. Rozhodovací důvody soudu prvé stolice shledávají příčinu nehody Viléma S-a v tom, že nebylo šetřeno předpisů moravského stavebního řádu, podle něhož nutno vždy před použitím lešení provésti jeho prohlídku, zda vyhovuje a jest bezpečné, a nedbalost stěžovatele jako stavitele v tom, že ani sám lešení před jeho postavením, správně použitím neprohlédl, ani se nepostaral o náležitý dozor, t. j. (jak z dalších rozhodovacích důvodů zřejmo), neustanovil způsobilého dozorce, jemuž náleželo, by v zastoupení stěžovatele jako stavitele provedl prohlídku lešení tomuto zvláštními předpisy uloženou. Předeslati dlužno, že tyto zvláštní předpisy předpokládané nalézacím soudem, nejsou obsaženy v moravském stavebním řádě, nýbrž v nařízení ministra obchodu ve shodě s ministrem vnitra ze dne 7. února 1907, čís. 24 ř. zák., jímž se vydávají předpisy pro uvarování úrazů a na ochranu zdraví dělníků při živnostenském provádění pozemních staveb. Toto nařízení obsahuje mezi předpisy k zamezení úrazů v §u 12, nadepsaném »Jak lešení mají býti ohledávána« ustanovení, že lešení nutno alespoň každých čtrnáct dní, zejména však po vichru a po každé delší stavební přestávce znalecky prohlédnouti, a že shledané vady mají býti před počátkem práce odstraněny. Z toho plyne, že podnikatel se musí postarati o to, by dříve, než se začne pracovati, bylo lešení řádně prohlédnuto co do své bezpečnosti a spolehlivosti. Že tento předpis platí povšechně a zejména i pro lešení, zřízená k takovým účelům, jako v souzeném případě, plyne jasně nejen ze znění úvodní věty onoho nařízení, podle níž dlužno předpisů těch šetřiti při živnostenském provádění pozemních staveb a jiných stavebních prací s nimi souvislých, bez újmy příslušných ustanovení stavebních řádů, nýbrž zejména též z ustanovení §u 13, že takových (visutých, řebříkových a visacích) lešení smí býti užíváno toliko k takovým pracím, které nevyžadují hromadění dělníků a materiálu, tedy toliko k natěračským pracím, barvení a pod. Předpoklad nalézacího soudu, že jsou tu zvláštní bezpečnostní předpisy, jichž bylo v souzeném případě šetřiti, zůstává tudíž v podstatě nedotčen. Ostatně, i kdyby takových výslovných předpisů nebylo, bylo by nutno tvrditi, že ona povinnost stavitelova je samozřejmá, protože plyne z povahy věcí a možné následky případného opomenutí v tomto směru jsou pro každého, jmenovitě pak pro odborníka snadno seznatelné.

Citace:

č. 2377. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 310-311.