NPD documents search: Váž. civ., 3 (1921)

Čís. 15005.

O přiznání, odepření nebo zastavení podpory v nezaměstnanosti i státního příspěvku rozhoduje výbor odborové organisace; člen odborové organisace, jenž se rozhodnutím výboru cítí zkrácen, nemůže se domáhati nápravy u správních úřadů, nýbrž pořadem práva, ať u soudů řádných nebo smluvených rozhodčích.
(Rozh. ze dne 5. března 1936, R I 1439/35.)
Žalobce přednesl, že jest členem žalované odborové organisace, zaplatil také členské příspěvky a má, jsa nezaměstnaným, podle stanov — Čís. 15005 —
nárok na podporu v nezaměstnanosti včetně státního příspěvku. Žádá proto žalobou, poněvadž žalovaná se mu zdráhá podporu přiznati, by bylo zjištěno, že má proti žalované nárok na podporu v nezaměstnanosti. Proti žalobě namítla žalovaná nepřípustnost pořadu práva. Prvý soud z toho důvodu žalobu odmítl. Rekursní soud nevyhověl námitce nepřípustnosti pořadu práva.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle zákona čís. 267/21 Sb. z. a n. v doslovu zákona čís. 74/30 Sb. z. a n. nepřiznávají se podpory nezaměstnaným státními orgány přímo žadatelům a zcela ze státní pokladny — jak tomu bylo dříve — nýbrž nezaměstnaní mohou obdržeti podporu z prostředků odborové organisace a státní příspěvek, vyplacený organisací na účet státu, jen potud, pokud se pojistili pro případ nezaměstnanosti placením členských příspěvků odborovému svazu. Státní příspěvek jest toliko příplatkem k podpoře v nezaměstnanosti vyplácené odborovou organisací a nelze jej zásadně vypláceti bez podpory organisace (§ 3 dotč. zák. — tak zv. systém gentský). Stanovení výše podpory, podmínek nároku a způsobu výplaty jest věcí odborového svazu, pokud jest dbáno mezí vytčených zákonem (§ 4 dotč. zák.). Ministerstvo sociální péče, schvalujíc stanovy a podpůrné řády, béře toliko na vědomí, že ustanovení stanov a podpůrných řádů nejsou v rozporu se zákonem o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti a se zákonnými ustanoveními doplňujícími tento zákon. O přiznání, odepření nebo zastavení podpory v nezaměstnanosti i státního příspěvku rozhoduje však výbor odborové organisace podle svých stanov nebo řádů o tom jednajících (§ 4 čís. 5 zák.) a toto rozhodnutí výboru jest toliko nepřímo zkoumáváno úřadem, jemuž bylo uloženo prováděti zákon o státním příspěvku, t. j. ministerstvem sociální péče teprve při projednávání žádostí odborových organisací za náhradu vyplaceného státního příspěvku. Členu odborové organisace nepřísluší však právo stížnosti proti rozhodnutí výboru organisace k úřadům správním, najmě k ministerstvu sociální péče. Z dolíčeného plyne, že, pokud se týče přiznání, odepření nebo zastavení podpory udělené organisací členu i ve příčině státního příspěvku, jde o nárok prýštící ze smluvního poměru, založeného členstvím k organisaci a rozhodovati o takovém nároku přísluší soudům, ať již řádným, nebo smluveným rozhodčím soudům. Z toho plyne dále, že nespokojený žadatel nemůže se domáhati nápravy výroku výboru odborové organisace u správních úřadů, že však mu nemůže býti bráněno, aby se obrátil na příslušné orgány spolkové podle ustanovení stanov té které organisace, t. j. zvláště na rozhodčí soudy při nich zřízené, nebo není-li rozhodčího soudu, pro takové nároky příslušného, aby se domáhal svých nároků pořadem práva u řádných soudů.

Citace:

č. 15005. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 272-273.