NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 2

Čís. 14054.

Jde o vadu odvolacího řízení podle § 503 čís. 2 c. ř. s., nebyl-li proveden důkaz o přednesu žalovaného ve sporu o zjištění nemanželského otcovství, že do matriky byl jako otec zapsán někdo jiný, třebaže žalovaný zároveň netvrdil, že se zápis do matriky stal za předpokladu § 164 obč. zák.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1934, Rv I 2551/34.)
Žalobě o uznání nemanželského otcovství a o placení výživného oba nižší soudy vyhověly.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc soudu prvé stolice, by o ní dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Dovolatel přednesl v řízení před prvním soudem, že do matriky byl jako otec nezletilé žalobkyně zapsán Josef Sch. Nabídl o tom důkaz dotazem u děkanského úřadu v Ž. Tento důkaz byl v první stolici sice připuštěn, ale nebyl proveden, ač první soud podle výpovědi svědkyně Anežky Sch-ové zjistil, že milenec Josef Sch. v kritické době s nemanželskou matkou skutečně tělesně obcoval. Jest věcí soudů, by přednes strany po právní stránce kvalifikovaly. Z onoho přednesu vyplývá, že žalovaný nastoupil protidůkaz čerpaný z § 164 obč. zák., totiž, že nemůže býti otcem, ježto je tu plný důkaz o otcovství jiného. Nelze souhlasiti s odvolacími soudem, že byl byl žalovaný musil také tvrditi, že se zápis do matriky stal za předpokladů § 164 obč. zák. Jakmile byl zápis tvrzen a dokazován, jakmile byl nastoupen protidůkaz podle § 164 obč. zák., nelze ukvapeně usuzovati na bezvýznamnost zápisu, dokud nebyl zjištěn. Vždyť není vyloučeno, že zápis odpovídá všem předpokladům zákona. Nebylo ovšem lze prováděti o tom i důkaz výslechem milence Josefa Sch-a, jak to dovolání vytýká, neboť důkaz ten nebyl nabídnut v první stolici a jeho nabízení v opravných stolicích je nepřípustné (§§ 482 druhý odstavec a 504 druhý odstavec c. ř. s.). Není zmatečností, jak dovolání míní, že nebyl proveden důkaz již připuštěný, neboť tím není odůvodněn žádný z důvodů zmatečnosti podle § 477 c. ř. s. Ale dovolatel uplatňuje též, že odvolací soud, jak již první soud měl učiniti, měl zjistiti, zda Sch. byl zapsán do matriky, a že nabídnutý jimi důkaz o zápisu jest pro posouzení sporu významný. Z toho je patrno, že vytýkal neprovedení důkazu dotazem u děkanského úřadu v Ž. též jako vadu odvolacího řízení, která tu skutečně jest, neboť neprovedení nabídnutého důkazu o skutečnostech, které mohou míti význam pro rozhodnutí sporu, jest vadou řízení podle § 496 čís. 2 a § 503 čís. 2 c. ř. s., která byla způsobilá zameziti úplné vysvětlení a důkladné posouzení rozepře.

Citace:

Čís. 13834. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 177-179.