Authors:
= Váž. civ., 15 (1933), sv. 1
PDF

Čís. 12319.


Nebyla-li strana při skončení jednání podle § 193 c. ř. s. vyrozuměna o provádění důkazu (důležitým) svědkem před dožádaným soudem, nejde sice o zmatek, avšak po případě o vadu řízení.
(Rozh. ze dne 2. února 1933, Rv II 802/31.)
Žalobě o uznání otcovství a o placení výživného procesní soud prvé stolice vyhověl. Odvolací soud zamítl odvolání, uplatňující zmatečnost, a nevyhověl ani jinak odvolání. V onom směru uvedl v důvodech: Odvolatel vytýká s hlediska zmatečnosti, že nebyl obeslán k roku ze dne 3. března 1931, při němž byla vyslýchána svědkyně Anna P-ová (nemanželská matka) dožádaným soudem, takže jí nemohl dávati otázky. Leč nelze mu dáti za pravdu. Jest sice pravda, že žalovaný se intervence při roku před dožádaným soudem při ústním jednání dne 4. února 1931 nevzdal, že k roku dne 3. března 1931 dožádaným soudem obeslán nebyl a že při něm přítomen nebyl. Než řízení podle § 477 čís. 4 c. ř. s. jest zmatečným jen, byla-li straně nezákonným postupem, zejména opomenutím doručení, odňata možnost před soudem projednávat!. V souzeném případě nebyl však rok před dožádaným soudem ustanoven k spornému jednání, nýbrž jen k provedení určitého důkazu; ana se tedy před ním pře neprojednávala, nelze opomenutí doručení obsílky odvolateli podřadit! pod ustanovení § 477 čís. 4 c. ř. s.
Nejvyšší soud vyhověl dovolání, zrušil napadený rozsudek i rozsudek prvého soudu a vrátil věc soudu prvé stolice, by v rozsahu zrušení dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Pokud jde o uplatňovanou zmatečnost dle § 477 č. 4 c. ř. s., správně odůvodnil odvolací soud, že této zmatečnosti tu není, i když žalovaný nebyl obeslán k roku, při kterém u soudu dožádaného byla jako svědkyně vyslýchána nemanželská matka Anna P-ová. Nejvyšší soud souhlasí v tomto směru s důvody napadeného rozsudku a na ně odkazuje, připomínaje, že stejně bylo rozhodnuto v rozhodnutích čís. 272 a 7909 sb. n. s. Pokud však odvolací soud neshledal ani neúplnosti řízení, vytýkané proto, že opomenutím obsílky k svědeckému výslechu Anny P-ové odňata byla žalovanému možnost spolupůsobení při důkladném sebrání látky procesní a odňata i možnost, by podal příslušné návrhy skutkové a důkazní, nejvyšší soud shledává dovolání důvodným. Uvážiti jest ustanovení §§ 193, 194 a 289 c. ř. s., podle nichž, když jednání bylo prohlášeno za skončené podle § 193 c. ř. s., může dojíti k opětnému zahájení skončeného jednání ve smyslu § 194 c. ř. s. a to po případě i k návrhu strany (viz rozh. čís. 2511 sb. n. s.). Strana však při skončení jednání podle § 193 c. ř. s., když má býti ještě proveden důkaz dožádaným soudem, jest oprávněna předpokládati, že bude o provádění důkazu vyrozuměna a že bude jí umožněno při důkazu tom uplatniti práva podle § 289 c. ř. s. a po případě podle výsledku opětné zahájení jednání dle § 194 c. ř. s. navrhnouti. Tím, že žalovaný nebyl vyrozuměn o roku k výslechu svědkyně Anny P-ové, tedy o provádění důkazu pro rozhodnutí sporu nejdůležitějšího, trpí řízení vadou, která, třebaže nezpůsobuje zmatečnosti, byla s to zameziti úplné vysvětlení a důkladné posouzení rozepře (§ 496 čís. 2 c. ř. s.).
Citace:
Čís. 12319. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 134-135.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).