NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 2

Č. 2968.

Dávka z přírůstku hodnoty: Povinnosti oznámiti zcizovací jednání ohledně nemovitosti úřadu příslušnému k vyměřování dávky z přírůstku hodnoty nezbaví se zcizitel tím, že v podání na knihovní soud (v příčině knihovního provedení převodu vlastnictví) žádá soud, aby převod zmíněnému úřadu oznámil.
(Nález ze dne 10. prosince 1923 č. 9393.)
Věc: Karel A. v Č. B. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Platebním rozkazem inspektorátu pro zemské dávky v Praze z 29. března 1922 bylo st-li uloženo pro opomenuté oznámení dle § 24 d. ř. z r. 1920 10 procentní zvýšení dávky 27 119 K 93 h vyměřené z převodu domu čp. — v Č. B., zcizeného trhovou smlouvou z 18. června 1921, tedy 2711 K 99 h, kteréžto zvýšení nař. rozhodnutím k stížnosti zcizitele sníženo bylo na 4 % t. j. 1084 K 80 h s odůvodněním, že straně nelze přímo imputovati úmysl zkrátiti dávku, neboť ještě v den uzavření zcizovací smlouvy z 18. června 1921 bylo v žádosti na krajský soud v Č. B. za převod práva vlastnického výslovně žádáno o vyrozumění inspektorátu o tomto převodu a soud ten tak učinil dne 22. června 1921.
Stížnost naříkající rozhodnutí toto pro nezákonnost neshledal nss důvodnou.
Dle § 16 d. ř. z r. 1920 jest každý zcizitel povinen oznámiti do 14 dnů vyměřujícímu úřadu zcizovací jednání, jež jest základem převodu, uvésti při tom veškeré pro vyměření dávky podstatné skutečnosti a připojiti potřebné listiny v prvopise nebo ověřené v opise; a dle § 24 může býti straně dávkou povinné, nepodá-li oznámení toto, zvýšena dávka bez trestního řízení až do osminásobné částky, o kterou dávka byla nebo mohla býti zkrácena; prokáže-li však, že předepsaného oznámení nepodala v omluvitelném omylu nebo aspoň bez úmyslu zkrátiti dávku, možno dávku zvýšiti nejvýše o 10 procent.
Povinnosti ve smyslu § 16 st-l nevyhověl včas, jak ze spisů vysvítá; nemůže mu býti ani omluvou, že v žádosti za knihovní provedení převodu vlastnictví výslovně žádal za vyrozumění inspektorátu pro zemské dávky o tomto převodu a že vyrozumění to dne 22. června 1921 na jmenovaný inspektorát bylo soudem expedováno, ježto soud jest z moci úřední dle § 29 d. ř. z r. 1920 povinen zasílati vyměřujícímu úřadu usnesení, jimiž se nařizuje knihovní provedení převodu vlastnictví nemovitosti ležící v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Vyrozumění toto dle svého obsahu však nemůže nahraditi oznámení předepsané cit. §em 16; proto přes to, že st-l sám o vyrozumění vyměřujícího úřadu žádal, a že z toho jest zřejmo, že nepodav oznámení neměl úmyslu zkrátiti dávku, jest stížnost jeho bezdůvodná, ježto zákon právě pro tento případ stanovil možnost, dávku zvýšiti nejvýše o 10 procent; zvýšení toto má tedy povahu pouze pořádkové pokuty a ježto základ její t. j. opomenutí oznámení dle § 16 d. ř. jest prokázán, nelze tvrditi, že uložením pokuty té byl zákon porušen.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 2968. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1162-1163.