Čís. 4129.


I smluvního zástavního práva ku spořitelním vkladům lze nabýti jen odevzdáním spořitelní knížky.
(Rozh. ze dne 9. září 1924, Rv I 798/24.)
Žaloba proti úpadkové podstatě o uznání oddělovacího práva ku spořitelnímu vkladu byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolání nemá pravdu tvrdíc, že odvolací soud věc po právní stránce posoudil mylně. Dovolací soud naopak schvaluje právní názor odvolacího soudu, že vzhledem k ustanovením §u 296 ex. ř. a §§ů 451 a 452 obč. zák. k nabytí zástavního práva bylo zapotřebí hmotného odevzdání spořitelní knížky. Poukazuje-li dovolání k tomu, že předmětem zástavního práva není zde věc movitá, nýbrž pohledávka proti spořitelně, a že proto ustanovení §§ů 451 a 452 obč. zák. v úvahu nepřicházejí a že stačí pouhé prohlášení, pokud se týče srovnalá vůle stran, by právo zástavní bylo zřízeno, přehlíží, že pohledávku na vydání vkladu nebo jeho částky proti záložně uplatňovati, pokud se týče vydání vkladu nebo jeho částky na spořitelně žádati může z pravidla jen majitel spořitelní knížky. Spořitelní knížka není pouhým dluhopisem, nýbrž papírem, pohledávku představujícím, čímž nabývá onen nárok povahy věcného práva. Právě proto lze pohledávky ze spořitelních knížek zabaviti jen způsobem §u 296 ex. ř., jenž otázku nabývacího způsobu zástavního práva k spořitelním knížkám řeší sice jen pro obor soudcovského práva zástavního, dopadá však i na smluvní právo zástavní, ježto není rozumného důvodu, by po této stránce bylo mezi obojím zástavním právem rozeznáváno. Lze proto nabýti také smluvního práva zástavního na spořitelních vkladech pokud se týče na pohledávkách na vydání takových vkladů jen odevzdáním spořitelní knížky, pohledávku representující.
Citace:
č. 4129. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 208-209.