NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 2

Čís. 6334.

Výrobní a hospodářská společenstva.
Každý člen společenstva musí míti ve valné hromadě aspoň jeden hlas. Hlasovací právo člena nelze činiti závislým na držbě určitého počtu členských podílů.
Firma společenstva musí obsahovati dodatek »zapsané společenstvo s ručením obmezeným (neobmezeným)« ve formě nezkrácené.
Nepřípustným jest ustanovení stanov, že ziskem nebo ztrátou zvyšuje nebo zmenšuje se podíl jednotlivých členů společenstva podle míry jejich podílů.
Nepřípustným jest ustanovení stanov společenstva, jímž učiněna způsobilost valné hromady odvislou od zastoupení určitého počtu podílů.
(Rozh. ze dne 6. října 1926, R 1 728/26). Rejstříkový soud zamítl opověď firmy »Družstvo hoteliéru, restaurantů a kavárníků, společenstvo s г. о.« k zápisu clo společenstevního rejstříku, poněvadž stanovy ze dne 25. března 1926 odporují zákonu ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. zák., jelikož je v nich v § 13 ustanoveno, že k tomu, by člen měl ve valné hromadě usnášející hlas, je třeba držby aspoň čtyř splacených členských podílů po 500 Kč, kteréžto ustanovení odporuje § 27 druhý odstavec zákona, podle něhož každý člen společenstva musí míti nejméně jeden hlas, dále poněvadž v § 18, 17 a 19 stanov jest stanoveno, že v případě, že dědicové zemřelého člena nebudou představenstvem přijati, nebo v případě, že vdova nežádá o přístup, jest jim vyplatiti hotově bilanční podíl společenstevní, totéž že se děje v případě dobrovolného vystoupení nebo vyloučení a že vyloučení společníci neobdrží v žádném případě více, než vklad, kterážto ustanovení odporují §§ům 77, 78, 79, 80, 81 zákona, podle nichž přebytky smějí býti rozděleny jen v případě zrušení (společenstva) а k bilančním ztrátám nesmí býti hleděno. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ze zamítacích důvodů soudu první stolice jest dle názoru rekursního soudu opodstatněn toliko důvod prvý. Podle druhého odstavce §u 27 společenstevního zák. má každý člen společenstva ve valné hromadě jeden hlas a toto ustanovení jest dle tohoto doslovu nejnižším požadavkem. Následující ustanovení »když spo- lečenstevní smlouva jinak neustanovuje« jest vykládati v ten rozum, že odchylné ustanovení stanov jest jen potud přípustno, když jím jest pojato do stanov pro členy společenstva ustanovení příznivější, na př. o více hlasech následkem držby více závodních podílů (§ 11 společenstevního zákona). Ta okolnost, že zákon společenstevní počítá s oprávněním účastí všech členů na valné hromadě, jest potvrzena tím, že práva dle § 27 společenstevního zák. vykonávají se veškerenstvem členů společenstva, kteří se tedy mají nejméně jedním hlasem zúčastniti na valné hromadě, poněvadž dle § 29 společenstevního zák. určitý počet členů může navrhnouti svolání valné hromady a způsobilost valné hromady k usnášení se řídí dle počtu přítomných členů. Mimo tento zamítací důvod shledává rekursní soud dle § 11 společenstevního zák. ještě tyto zamítací důvody.
Dle § 4 společenstevního zák. musí firma společenstva s ručením obmezeným obsahovati označení »zapsané společenstvo« a dodatek s »obmezeným ručením.« Uvozovací znaménka v § 4 společenstevního zák. pří těchto součástkách firmy svědčí o tom, že tyto dodatky musí býti pojaty do firmy bez jakékoli zkráceniny. V předložených stanovách přicházející označení »reg. Gen.« příčí se tedy zákonu a také v odpovědi přicházející odchylné označování firmy neodpovídá zákonu.
Ustanovení třetího odstavce §u 20 stanov odporuje ustanovení § 76 společenstevního zák., dle něhož každý člen v případě úpadku nebo likvidace ručí nejen svými závodními podíly, nýbrž i další částkou. Z tohoto zákonného ustanovení plyne, že, pokud závodní podíly společenstva jsou určité výšky dle stanov, není přípustná jich změna po dobu trvání společenstva a tedy také ne odpis z nich beze změny stanov. To plyne zvláště také z ustanovení § 84 společenstevního zák., kde mluví se pouze o bilanční ztrátě polovice peníze na závodní podíly splaceného, pokud se týče o nedostatku krytí dluhů jměním společenstva.
Ustanovení §u 43 stanov o způsobilosti valné hromady k usnášení také tehdy, když nejméně 75% splacených podílů jest zastoupeno, není přípustno, poněvadž jediný, dle § 31 společenstevního zákona přípustný předpis o způsobilosti valné hromady k usnášení jest pouze ten, kde způsobilost valné hromady k usnášení v základě činí se odvislou od přítomnosti nebo zastoupení určité části členů. Ostatně zvláštní vytknutí označení »splacených podílů« není dle § 14 stanov jasno, vždyť dle tohoto ustanovení stanov musí býti všechny podíly ihned hotově vyplaceny a není tedy nesplacených podílů. Naproti tomu neodporují předpisy §§ 17, 18 a 19 stanov společenstevnímu zákonu, poněvadž dle §u 78 až 80 společenstevního zák. pod bilančním závodním podílem §u 7 stanov lze rozuměti jen závodní podíl člena společenstva a jemu podle společenstevního poměru jinak náležející pohledávání a není zákonem vyloučeno, by nebyl vyloučený člen společenstva obmezen na výplatu závodního podílu. Poněvadž tedy žádost za zápis ve vytčených bodech nevyhovuje zákonným požadavkům, jest odepříti zápis společenstva a byla žádost odůvodněně zamítnuta (§ 3 min. nař. ze dne 14. května 1873, čís. 71 ř. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
K jednotlivým odstavcům odůvodnění napadeného usnesení jest vzhledem k vývodům dovolacího rekursu uvésti toto: 1. Rekursní soud správně dovozuje, že každý člen společenstva musí míti na valné hromadě aspoň jeden hlas a že jen tak jest rozuměti předpisu druhého odstavce §u 27 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. Plyne to z odstavce prvého téhož §u, kde zákon vyslovuje zásadu, že práva, která v záležitostech družstevních příslušejí členům, vykonávají se veškerenstvem členů, tedy všemi členy na valné hromadě, nepřipouštěje ve smyslu §u 11 společenstevního zákona jinakých ustanovení stanov. Odstavec druhý §u 27 zákona upravuje jen rozsah tohoto účastenství, jevícího se v hlasování, vyhradiv každému členu zásadně jeden hlas. Předpisem §u 13 stanov, dle něhož se činí přípustnost hlasování člena závislou na držbě aspoň čtyř splacených členských podílů, jest tedy porušena zásada účastenství všech členů při hlasování na valné hromadě, poněvadž by z něho byli vyloučeni členové, mající podílů méně než čtyři. Obdoby předpisu §u 43 akciového regulativu nelze použiti již pro zvláštní právní povahu družstev jako spolků s neuzavřeným počtem členů, majících za účel podporu výdělku nebo hospodářství členů společným provozem podniku, kde tedy osobnost každého jednotlivého člena vystupuje v popředí. Rovněž nelze zvláštními předpisy zákona o společnostech s ručením obmezeným vykládati smysl ustanoveni zákona družstevního, pokud se týče oním doplňovati tento.
2. I v tomto bodě jest přisvědčiti právnímu názoru rekursního soudu a jeho odůvodnění, že firma musí obsahovati dodatek »zapsané společenstvo s ručením obmezeným« ve formě nezkrácené (viz Stross, Genossenschaftsrecht stránka 61, Randa, Obchodní právo 1. str. 96, Švatnberg, Právo firemní str. 120; Adl. Cl. čís. 2490).
3. Ustanovení třetího odstavce §u 20 stanov jest při nejmenším nejasné. Připouští výklad, který mu dává rekursní soud, totiž, že závodní podíly členů se automaticky zvyšují nebo snižují, dle toho, vykazuje-li družstvo zisk nebo ztrátu. Pak by byl ovšem předpis tento nesrovnatelným s § 76 družstevního zákona, který má na zřeteli statutární výši podílů, která beze změny stanov nemůže býti za trvání společenstva změněna. V tomto znění tedy třetí odstavec §u 20 stanov neobstojí.
4. Stěžovatelé sami připouštějí, že § 43 stanov jest v úzké souvislostí s jích §em 13. a má jaksi umožniti členům, majícím méně než čtyři podíly, nepřímou účast na hlasování při valné hromadě. Než, jak již pod 1. bylo dovoděno, ustanovení §u 13 společenské smlouvy odporuje zákonu, a jest tedy opatření dle §u 43 nejen bezúčelné, nýbrž dle §u 31 družstevního zákona také nepřípustné, poněvadž pro způsobilost valné hromady k usnášení jest rozhodnou jen účast určitého počtu členů nebo jich zástupců. Výhrada, že společenstevní smlouvou může býti ustanoveno jinak, vztahuje se zase jen na případná odchylná ustanovení co do počtu členů, kteří musí býti přítomni, by se valná hromada mohla usnášeti, nikoli na jinou úpravu, kde by způsobilost k usnášení byla závislou na jiných podmínkách, na př. na zastoupení určitého počtu podílů. V ostatním stačí poukázati k správným důvodům napadeného usnesení.

Citace:

č. 6334. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 348-351.