Čís. 6545.Byla-li otázka přípustnosti pořadu práva, rozepře zahájené nebo rozsouzené pravoplatně vyřešena, nelze se vyššímu soudu otázkou tou zabývati.(Rozh. ze dne 7. prosince 1926, R 1 1047/26.)Proti žalobě vznesl žalovaný námitku rozepře právoplatně rozsouzené. Procesní soud prvé stolice usnesením, pojatým do rozsudku, zamítl námitku rozepře rozsouzené, a uznal pak částečně podle žaloby. Žalovaný si do usnesení, jímž byla zamítnuta námitka rozepře rozsouzené, nestěžoval, odvolal se pouze žalobce do rozsudku prvého soudu, pokud jím byla žaloba zamítnuta. Odvolací soud z úřadu změnil usnesení prvého soudu v ten rozum, že vyhověl námitce zahájené rozepře, zrušil napadený rozsudek a žalobu odmítl.Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by nehledě k důvodu, z něhož odmítl žalobu, rozhodl o odvolání žalobce.Důvody: Soud prvé stolice usnesením, pojatým do rozsudku, zamítl námitku rozepře právoplatně rozsouzené. Toto usnesení nebylo žalovanou stranou napadeno, nabylo tedy moci práva, a odvolací soud, jemuž bylo rozhodovati jen o odvolání žalobce z oné části rozsudku prvého soudu, jíž byl žalobní návrh zamítnut, nebyl oprávněn, změniti toto právoplatné a proto nezměnitelným se stavší usnesení z úřední moci v ten způsob, že se vyhovuje námitce rozepře právoplatně rozsouzené, zrušuje rozsudek prvého soudu, vydaný ve věci samé, a odmítá žaloba. Ustanovení třetího odstavce §u 240 c. ř. s., jehož se odvolací soud dovolává, neplatí, byla-li, jako v tomto případě, právoplatně již vyřešena otázka nepřípustnosti pořadu práva, zahájené rozepře nebo rozepře právoplatně rozsouzené (srv. Hora: Odvolání str. 62/63). V té příčině nejvyšší soud poukazuje na zásady, vyslovené v plenárním rozhodnutí ze dne 29. dubna 1924 Pres. 1582/23, čís. 3775 sb. n. s., jichž jest obdobně šetřiti i v tomto případě.