NPD documents search: Váž. tr., 9 (1927)

Čís. 2686.

Hmotněprávní zmatek lze uplatňovati (přípustně) i teprve při zrušovacím roku.
Skutková podstata zločinu vyhnání vlastního plodu podle § 144 tr. zák., jakož i spoluviny (§ 5 tr. zák.) na zločinu tom předpokládá, že plod v době zákroku žil; ve zjištění, že těhotenství bylo jím přerušeno, není obsaženo zjištění, že plod v době zákroku žil.
Ideální souběh zločinu podle §§ 5, 144 tr. zák. s přečinem podle § 335 tr. zák. jest možným, předpokládá však, by život, zdraví nebo tělesná neporušenost těhotné byly způsobem odehnání plodu ohroženy nebo porušeny nad míru s každým vyhnáním plodu pravidelně nutně spojenou.
Subjektivní skutková podstata přečinu § 335 tr. zák. tu předpokládá, že si pachatel byl neb aspoň mohl býti vědom zvláštního nebezpečí okolnostmi provedení skutku vyvolaného.
(Rozh. ze dne 7. března 1927, Zm I 631/26.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížností obžalované do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 7. září 1926, pokud jím byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem spoluviny na vyhnání plodu vlastního podle §§ 5, 144 tr. zák. a přečinem podle §u 335 tr. zák., zrušil rozsudek nalézacího soudu v napadeném výroku a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a o ní rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnosti, dovolávající se důvodu zmatečnosti podle čís. 9 a) §u 281 tr. ř., nelze upříti oprávnění. Co se především týče zločinu podle §§ 5, 144 tr. zák., namítal obhájce stěžovatelky, — ovšem teprve při zrušovacím líčení, avšak, ježto tu jde o zmatek rázu hmotněprávního, přípustně, — že v napadeném rozsudku není zjištěno, zdá plod v době zásahu, provedeného stěžovatelkou na Anně R-ové, byl ještě živým. Námitka jest odůvodněna. Skutkovou známkou zločinu vyhnání plodu vlastního podle §u 144 tr. zák., jakož i spoluviny na zločinu tom jest, by plod života, o jehož vyhnání jde, byl živým. To plyne ze slov zákona: »co je příčinou vyhnání jejího plodu nebo co způsobí jí porod takový, že dítě přijde na svět mrtvé« (§ 144 tr. zák.). Nebyl-li tedy plod v době zákroku, jímž vyhnání jeho mělo býti způsobeno, živým, není tu objektivní skutkové podstaty onoho zločinu ani spoluviny na něm. Nalézací soud zjistil v tom směru pouze, že stěžovatelka přivodila nedovoleným zákrokem přerušení těhotenství Anny R-ové. Avšak přerušení těhotenství nepředpokládá ještě nutně, že plod v době, kdy byl zásah přerušení těhotenství způsobující proveden, byl také ještě živým. Otázku, o kterou jde, sice nikdo výslovně nepřivedl na přetřes ani v předběžném vyhledávání ani při hlavním přelíčení, ježto však jde o podstatný skutkový znak zločinu, měl soud přes to o ní uvažovati sám. Tím, že tak neučinil a přes to v jednání stěžovatelky shledal skutkovou podstatu zločinu podle §§ 5, 144 tr. zák., jest rozsudek stižen zmatkem podle čís. 9 a) §u 281 tr. ř.
Zmateční stížnosti dlužno však také přisvědčiti, pokud s hlediska téhož důvodu zmatečnosti napadá odsuzující výrok pro přečin podle §u 335 tr. zák. námitkou, že nebylo nalézacím soudem zjištěno ničeho, co by odůvodňovalo souběh zločinu podle §§ 5, 144 tr. zák. s přečinem podle §u 335 tr. zák. S každým vyháněním plodu jest za všech okolností spojeno nebezpečí pro život a zdraví těhotné, na které se takový čin provede. Takovéto se zločinem podle §u 144 tr. zák. nutně spojené nebezpečí nelze tudíž pachateli přičítati zvláště jako samostatný přečin podle §u 335 tr. zák. Proto však ideální souběh spoluviny na zločinu vyhnání vlastního plodu podle §§ 5, 144 tr. zák. s přečinem podle §u 335 tr. zák. není ještě vyloučen, předpokládá však, by život, zdraví nebo tělesná neporušenost těhotné byly způsobem odehnání plodu ohroženy nebo porušeny nad pravidelnou míru s každým odebráním plodu nutně spojených výsledků ohrožujících nebo porušujících život a zdraví těhotné. V tomto ohledu zjišťuje napadený rozsudek pouze, že obžalo- váná Anna S-ová provedla na Anně R-ové nedovolený zákrok, že tím přivodila porušení těhotenství a že následkem tohoto zákroku nastal hnisavý zánět nitroblány děložní, jenž byl příčinou smrti Anny R-ové. Zda však onen nedovolený zákrok byl proveden způsobem, jímž bylo spojeno větší nebezpečí, než jest nutně spojeno s vyhnáním plodu technicky správně provedeným, a že jen následkem takto provedeného jednání byl přivoděn řečený zánět a tím smrt Anny R-ové, o tom se napadený rozsudek vůbec nezmiňuje a jest proto i výrok odsuzující pro přečin podle §u 335 tr. zák. zmatečným ve smyslu §u 281 čís. 9 a) tr. ř. Nehledíc k tomu, schází tu i zjištění subjektivní stránky onoho přečinu, totiž zjištění, že si obžalovaná Anna S-ová byla neb aspoň mohla býti vědoma zvláštního nebezpečí okolnostmi provedení skutku vyvolaného.

Citace:

Čís. 2686.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 190-192.