Čís. 17344.Zprostředkovatel koupě nemovitosti v soudní dražbě má nárok na odměnu jen tehdy, bylo-li placení provise výslovně zvláště ujednáno i pro ten případ, že komitent koupi nabídnutý objekt v soudní dražbě.(Rozh. ze dne 21. června 1939, Rv I 337/39.) Podle tvrzení žaloby navázal žalovaný s Václavem K. v druhé polovině roku 1935 obchodní spojení a ujednal s ním, že mu zaplatí odměnu ve výši 1% kupní ceny, koupí-li některý z objektů jím nabídnutých. Žalovaný nato koupil dům ve veřejné dražbě, nezaplatil však smluvenou provisi, o niž je žalován. Nižší soudy zamítly žalobu. Nejvyšší soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí. Důvody: Šlo o smlouvu zprostředkovatelskou, která se zřejmě vztahovala na koupi nemovitosti z volné ruky, nikoliv na jejich koupi v soudní dražbě. Exekuční dražba ostatně již svou podstatou vylučuje činnost zprostředkovatelskou a není přípustné, aby někdo někomu zprostředkoval koupi domu v dražbě. Proto by tato zprostředkovatelská smlouva sama o sobě nezakládala v souzeném případě žalobcův nárok na provisi, neboť koupě z volné ruky se neuskutečnila, nýbrž žalovaný koupil dům v soudní dražbě. Není však vyloučeno, aby i při koupi nemovitosti v soudní dražbě měl zprostředkovatel nárok na odměnu, avšak předpokladem tohoto nároku jest, že bylo placení provise výslovně zvlášť ujednáno i pro ten případ, že komitent koupí nabídnutý objekt v soudní dražbě (srov. rozh. Sb. n. s. č. 7786). Žalobce tvrdil, že výslovná úmluva tohoto obsahu byla mezi žalovaným a Václavem K. učiněna a nabídl o tom důkazy. Stala-li se skutečně taková závazná úmluva, byl by žalovaný povinen k zaplacení provise, v opačném případě však by žaloba nebyla opodstatněna. Jelikož soud prvé stolice o této rozhodující skutečnosti neučinil vůbec žádné zjištění, není věc zralá k rozhodnutí.