NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Č. 7263.

Školství: I. O úhradě věcného náhledu na t. zv. školu z pohodlí. — II. O pojmech »škota nutná« a »škota povinná«.
(Nález ze dne 8. května 1928 č. 11981.)
Věc: Městské zastupitelstvo a místní školní rada ve S. proti ministerstvu školství a národní osvěty stran úhrady nákladu věcného na občanskou školu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: K žádosti místní obce S. za zřízení měšťanské školy dívčí bylo dne 29. prosince 1904 konáno místní šetření podle § 7 zák. o zřizování škol z 19. února 1870 č. 22 z. z., při kterém zástupce přiškolené obce M. prohlásil, že obec tato nebude ničím přispívati k věcným potřebám měšťanské školy, načež zástupci obce a mšr-y ve S. prohlásili, že obec S. věcný náklad ponese sama. Na základě výnosu zšr-y v Praze z 9. ledna 1905 usnesl se pak obecní výbor ve S. dne 19. ledna 1905 na tom, že uhradí z prostředků obce S. veškerý věcný náklad spojený se zřízením a vydržováním dívčí školy měšťanské ve S. a bylo usnesení to okr. zastupitelstvem v M. dne 3. února 1905 schváleno.
Výnosem z 20. září 1906 povolila zšr v Praze v dohodě se zv-em zřízení měšť. školy dívčí ve S., mezi jiným s tou podmínkou, že škola bude povinna přijímati též děti, která do školní obce S. nepříslušejí. Při této dívčí škole měšťanské byla později výnosem zšr-y ze 6. července 1920 zavedena koedukace hochů a výnosem ze 7. července 1924 byla škola ta k žádosti mšr-y ve S. přeměněna v měšť. školu smíšenou.
Školní obec S. se skládá z politické obce S. a z části politické obce M. Město S. v prvních letech hradilo věcný náklad samo, později však, zejména od zavedení koedukace, najmě od přeměny školy ve školu smíšenou snažila se obec S. uplatňovati stanovisko, že obec M. jest povinna přispívati na náklad oné měšťanky, až konečně počátkem roku 1924 obecní zastupitelstvo a mšr ve S. se souhlasně usnesly, že závazek svého času při zřízení měšťanky převzatý vypovídají a odvolávají. Tuto výpověď vzal ošv v T. výnosem z 21. října 1924 na vědomí a ustanovil, že onen závazek převzatý roku 1904 pozbude účinnosti koncem kalendářního roku a že, počínaje 1. lednem 1925, platí pro školní obec S. bez jakéhokoliv omezení předpisy zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. a z 11. září 1880 č. 85 z. z.
Proti tomu podala obec M. odvolání, které zšr v Praze rozhodnutím ze 16. ledna 1925 zamítla z těchto úvah: »Napřed nutno poukázati na to, že v tomto případě jde o školu, která není dle zákona nutná (o t. zv. školu z pohodlí). Úmluva o jiném způsobu opatřování věcného nákladu na takovou školu, než zákon předpisuje, jest sice přípustná, když všichni zájemníci s tím souhlasí, může však nabýti platnosti jen tehdy, když zšr k tomu vysloví své svolení. V daném případě zavázala se obec S. z podnětu zřízení občanské školy dívčí tamtéž prohlášením schváleným okr. výborem, s kterým obec M. souhlasila, že bude hraditi veškerý náklad věcný na tuto školu z vlastních prostředků. Svolení k této obmýšlené speciální konkurenci nebylo však nikdy zšr-ou vysloveno. Také nebylo zřízení občanské školy dívčí ve S. povoleno s podmínkou nebo s předpokladem, že bude město S. hraditi veškerý věcný náklad na tuto školu ze svých prostředků. Ježto v tomto případě neexistuje pravoplatná smlouva o specielní konkurenci, dlužno použíti zákonných ustanovení o opatřování věcného nákladu na školu, t. j. především ustanovení zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. a zák. z 11. září 1880 č. 85 z. z. Jsou tudíž nejen obec s-ská, nýbrž i ostatní do S. přiškolené obce — tedy také obec M. — zákonitě povinny přispívati k úhradě potřebného věcného nákladu na občanskou školu ve S.«
Proti tomuto rozhodnutí podala obec M. další odvolání, načež žal. úřad nař. rozhodnutím rozhodnutí zšr-y zrušil, poněvadž neběží o školu podle zákona nezbytnou a obec M. nemůže býti nucena, aby proti své vůli na věcný náklad školy takové přispívala, když její zástupci při komisi konané dne 29. prosince 1904 za účelem zřízení měšť. školy dívčí ve S. výslovně prohlásili, že obec M. nebude na školu tu ničím přispívati. Stížnost shledal nss bezdůvodnou z těchto úvah: Měšťanská škola ve S. nebyla v době svého zřízení školou nutnou ve smyslu § 5 zák. o zřizování škol z 19. února 1870 č. 22 z. z. česk., poněvadž v politickém okresu T-ském nesporně byly již tehdy také jiné školy měšťanské. »Nutnou« se škola měšťanská ve S. nestala ani dodatečně z důvodů, na které stížnost poukazuje, totiž vzhledem k své frekvenci a vzhledem k zásadám nové reformy školské, jak uvedeny jsou ve Věstníku min. škol., ročník V., sešit 12., str. 682, odst. 4. č. 1a 4, a to proto nikoliv, poněvadž tu rozhoduje jedině nutnost s hlediska cit. § 5 zák. o zřizování škol, nikoliv však frekvence, ani budoucí, teprve zamýšlená, zákonná úprava této věci. S pojmem školy nutné podle § 5 cit. zák. nelze také směšovati pojem školy povinné ve smyslu §§ 9 a 10 téhož zák., poněvadž ve směru posléze uvedeném jde jen o to, které děti (z kterého obvodu) jsou povinny do určité již existující školy choditi, kdežto nutnou je škola tehdy, musí-li ze zákona při splnění zákonných podmínek býti zřízena a existovati. Nebyla-li (a není-li) však měšťanská škola ve S. školou nutnou, pak jde tu o t. zv. školu z pohodlí po rozumu § 8 cit., zák. o zřizování škol.
Předpisy §§ 1 a 2 zák. o úhradě školského nákladu z 24. února 1873 č. 16 z. z. česk., zejména předpisy o úhradě tak zv. nákladu věcného obcí školní (srovnej co do pojmu obce školní při škole měšťanské také zák. z 18. srpna 1880 č. 38 z. z. česk.) — platí podle výslovného předpisu cit. § 1 jen o školách nutných. — Jelikož v daném případě o takovouto školu nutnou nešlo a nejde, nemohli konkurenční činitelé, tedy také ani obec M., z části přiškolená ke školní obci s-ské, býti nuceni k souhlasu ke zřízení měšť. školy ve S., jakožto školy z pohodlí a mohla tato škola při normálním rozvržení nákladu podle cit. zák. z roku 1873 býti zřízena jenom se souhlasem všech konkurenčních činitelů a když tu souhlasu takového nebylo, jen na základě dohody konkurenčních činitelů. K takové dohodě došlo — jak z vylíčeného děje patrno — při místním šetření, konaném podle předpisu § 7 zák. o zřiz. škol z roku 1870 dne 29. prosince 1904 a byla dohoda také usnesením obecního výboru ve S. z 19. ledna 1905 provedena a to, jak shora uvedeno, v ten rozum, že veškeren náklad na měšť. školu ve S. ponese (bez časového omezení) obec S. a že obec M. nebude na náklad ten ničím přispívati.
Je ovšem pravda, že — jak se vytýká v rozhodnutí zšr-y ze 16. ledna 1925 — ona dohoda nebyla výslovně schválena zšr-ou; stalo se tak však zajisté mlčky a konkludentně tím, že zšr za vylíčeného stavu, jí ovšem dobře známého (srovnej výnos z 9. ledna 1905, usnesení obecního výboru ve S. z 19. ledna 1905 a schválení okr. zastupitelstva ze 3. února 1905) — zřízení měšť. školy ve S. bez jakýchkoliv výhrad co do úhrady věcného nákladu schválila.
Na tomto právním stavu věci nemohlo se nic změniti pouhým faktem, že obec M. po řadu let na náklady školní obce s-ké přispívala, obzvláště, když obec M. tvrdí, že příspěvky její byly konány jenom k nákladu obecné školy ve S. nebo aspoň, že za příspěvky na školu obecnou byly pokládány, a když nesprávnost tohoto tvrzení není prokázána.
Je tu tedy pravoplatný závazek obce S., který tato dobrovolně, bez výhrad a bez časového omezení na sebe vzala, že obec S. sama bude hraditi věcný náklad na měšť. školu ve S., a nemůže obec S. tento svůj závazek jednostranně odvolati s tím účinkem, že by v příčině úhrady věcného nákladu na tuto školu měla nastati zákonná konkurence celé školní obce, resp. jejích součástí, podle předpisů cit. zák. z roku 1873.
Změna ve vylíčeném právním stavu nenastala taky ani zavedením koedukace na škole, po př. přeměnou školy ve školu smíšenou, ani zvýšením věcného nákladu a snížením finanční zdatnosti obce S., poněvadž přes zavedení koedukace a přeměnu na školu smíšenou jde přec stále o tentýž právní subjekt (školu měšť. ve S., resp. školní obec ve S.) a poněvadž dále pro trvání závazku obce S. — jak shora byl vylíčen — nemá vzrůst nákladu na školu ani snížení finanční schopnosti obce právního významu, když obec S., přebírajíc svého času onen závazek v uvedených směrech výhrad neučinila.

Citace:

č. 7263. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 649-652.