Č. 3418.

Pensijní pojišťování: Činnost zaměstnance v textilní továrně, který zboží v tkalcovně vyrobené za účelem zjištění vad prohlíží, menší vady sám opravuje, větší vady nadmistrovi hlásí, je činností převážně duševní, a podléhá zaměstnanec takový pensijnímu pojištění podle zák. č. 89/1920.
(Nález ze dne 31. března 1924 č. 8315/23.)
Věc: Akciové textilní závody Jan H. a syn v Ú. proti ministerstvu sociální péče o pensijní pojištění Adolfa J. v D.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V námitkách podaných proti výměru pensijního ústavu čsl. peněžnictví, obchodu a živností v Praze z 20. dubna 1921 o pojistné povinnosti Adolfa J., přetahovače zboží u firmy Jan H. a syn v Ú., tvrdila firma, že J. koná práce převážně manuelní, to jest surové zboží, které ze stroje přichází do výpravní tkalcovny, na stole k tomu určeném přetahuje a čistí. Není přejímačem zboží a práci jeho konati může kterýkoli dělník nebo dělnice ve tkalcovně zaměstnaný.
Adolf J. udal, že prohlíží a čistí zboží, že dělníky za špatnou práci volá k odpovědnosti a hledí k tomu, aby chyby napravili, má dohled nad jedním přetahovačem a jednou čističkou. Jde o zboží, na kterém se chyby musí velmi často opravovati. Zástupce firmy udal, že Adolf J. utkané zboží prohlíží, čistí a chyby případně opravuje; hrubé chyby ohlašuje nadmistrovi, po případě správci továrny, který si další šetření ve věci sám zařídí. Nikdo mu není podřízen.
Zsp zrušila v odpor vzatý výměr rozhodnutím z 21. prosince 1921 z důvodu, že J. koná dělnické práce převážně manuelní. V odvolání proti tomuto rozhodnutí podaném setrval Adolf J., líče svoji činnost, na tom, co již byl udal. František J., tkalcovský mistr stěžující si firmy, vyslechnut byv osp-ou vypověděl, že J. zboží přehlíží a je čistí. Práce jeho jest čistě manuelní a nevykonává nad nikým dozor. Zástupce stěžující si firmy udal, že J. prohlíží zboží tkalcovny, opravuje chyby, čistí případně objevené skvrny; dává chybné kusy stranou, nevolá však nikoho k odpovědnosti. To vyřizuje buď sálmistr nebo správce tkalcovny.
Žal. min. nař. rozhodnutím uznalo Adolfa J. povinným pensijním pojištěním od 1. září 1920 s odůvodněním, že dle provedeného šetření, jmenovitě však dle svědectví Františka J. a doznání zaměstnavatelky přetahovač Adolf J. prohlíží zboží z tkalcovny a shledá-li nějaké chyby, zařídí hned, čeho třeba, aby chyby ty byly odstraněny. To je zajisté činnost převážně duševní.
O stížnosti ... uvažoval nss takto: — — —
Nezákonnost nař. rozhodnutí vidí stížnost v tom, že žal. úřad činnost j. hodnotil jako činnost převážně duševní, ač dle názoru stížnosti je činností čistě manuelní. Avšak činnost zaměstnance, jehož úkolem je, aby na základě svých znalostí a zkušeností posoudil, zda vyrobené zboží je zbožím bezvadným nebo zda trpí zboží to vadami, nutno kvalifikovati jako činnost převážně duševní.
Činnost takového zaměstnance a tedy v daném případě činnost J. má v podstatě za účel, aby bylo zjištěno, zda zboží v tkalcovně vyrobené je bezvadným či jsou-li na něm vady. Podstatná činnost, kterou J. vyvíjí, aby účelu toho bylo dosaženo, je tvoření úsudků. Úkolem J-vým je v prvé řadě zboží dle určitých zásad zkoumati a uplatňovati při zkoumání tom svých v oboru tom nabytých znalostí a zkušeností a utvořiti si pak jednak z toho, co právě zkoumaje ten který kus zboží zjistil, jednak z toho, co mu na základě jeho znalostí a zkušeností již známo je, úsudek o tom, je-li ten který kus bezvadný či má-li nějakou vadu. Takovou činnost nutno v oborech, kde chyby nejsou každému a na první pohled patrný — a že by tomu tak bylo v oboru textilním stížnost netvrdí — uznati za činnost převážně duševní, byť i zaměstnanec při činnosti té i sám manuelně na př. čistě zjištěné skvrny, pracoval, poněvadž právě není hlavní jeho činností toto čistění skvrn, nýbrž zkoumání, je-li zboží z tkalcovny přicházející bezvadné či nikoliv ...

Citace:

č. 3418. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 909-910.