Authors:
= Boh. adm., 5 (1923), sv. 2
PDF

Č. 2759.


Stavební právo (Slovensko): Ministr pro správu Slovenska nemá vůbec kompetenci instanční ve věcech stavebního povolení podle stavebního statutu župy nitranské; není povolán rozhodovati o revisionální stížnosti podané do rozhodnutí župana v takové věci.
(Nález ze dne 12. října 1923 č. 16762.)
Věc: Julius M. v Nitře proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o stavební povolení.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody:
Uvažuje o stížnosti musil nss zkoumati předem příslušnost žal. úřadu k výroku, proti němuž stížnost směřuje.
Výrokem tímto zamítl úřad žádost o revisi rozhodnutí županského úřadu v Nitře týkajícího se udělení stavebního povolení zúčastněné straně a to jednak pro nedostatek legitimace zúčastněné strany, jednak též z důvodů meritorních.
Třeba tudíž odpověděti na otázku, zda úřad byl povolán k tomu, aby jako revisní stolice rozhodoval o postavení st-le v řízení stavebním a o důvodnosti jeho námitek proti udělení stavebního povolení.
Dle § 274 stav. statutu župy nitranské č. 25/1912 př. 31530/1911, schváleného výnosem býv. uh. min. vnitra z 21. listopadu 1914 č. 29410/1913, rozhoduje ve věcech stavební policie v prvním stupni městská rada, v malých a velkých obcích hlavní služný, v druhém stupni župan a v třetím stupni župní správní výbor.
Z ustanovení toho plyne, že ministr pro správu Slovenska vůbec není instancí, aby mohl rozhodovati o udělení stavebního povolení dle řečeného statutu, a že se mohlo jednati jediné o to, zda rozhodnutí županského úřadu, jež v podstatě se srovnává s řešením stolice prvé, jest ve smyslu § 2 zák. čl. XX z r. 1901 rozhodnutím konečným, jež lze naříkati jediné stížností k nss-u, či zda proti němu přípustná byla ještě stížnost k župnímu správnímu výboru. Příslušnost min. pro Slov. nelze také opříti o ustanovení § 3 zák. čl. XI z r. 1901, dle něhož proti souhlasnému rozhodnutí druhé stolice není zpravidla žádná apelace přípustná, nýbrž pouze revisní žádost k příslušnému ministerstvu, neboť dle § 12 tohoto zák. článku nevztahuje se ono ustanovení na záležitosti, jejichž konečné rozhodování náleží do oboru působnosti správního soudu. Poněvadž pak záležitost, o kterou zde jde, do oboru toho spadá a může po konečném svém vyřízení v cestě administrativní tvořiti předmět rozhodování nss-u, jest revisionální stížnost k příslušnému ministerstvu v tomto případě vyloučena.
Z toho patrno, že ministr pro Slov. k rozhodování o legitimaci k námitkám v řízení stavebním a o důvodnosti těchto námitek povolán nebyl, a měl tedy odmítnouti věcné rozhodování o revisionální stížnosti k němu podané, zároveň však učiniti opatření, aby strana, jež nesprávným poučením úřadu o přípustnosti revisionální stížnosti uvedena byla v omyl stran použití opravných prostředků, neutrpěla tímto nesprávným poučením právní újmy.
Ježto úřad tohoto postupu nezachoval, nýbrž rozhodl ve věci samé, ačkoliv k tomu příslušným nebyl, jest rozhodnutí jeho nezákonné a slušelo je zrušiti dle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 2759. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 759-760.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).