Authors:
= Váž. tr., 4 (1922)
PDF

Čís. 832.


Předražovaní (cís. nařízení ze dne 24. března 1917, čís. 131 ř. zák.).
Přeplácení úředně stanovené ceny (§21 nař.) jest trestným jen podpůrně, nebyla-li určitá (vyšší) cena kupujícím placená a úředně stanovenou cenu převyšující, prodavačem požadována.
(Rozh. ze dne 6. května 1922, Kr 1 581/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem odvolacího soudu lichevního při krajském soudě v Chrudimi ze dne 25. září 1920 porušen byl zákon v ustanovení § 21 zákona o lichvě. Rozsudek ten se zrušuje a odvolacímu soudu se ukládá, by o odvolání veřejného obžalobce znovu rozhodl. Důvody:
Rozsudkem okresního soudu lichevního v Ústí n. Orlicí ze dne 19. července 1920 byl obžalovaný dle § 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro přestupek předražovaní dle § 20 odstavec prvý cís. nař. z 24. března 1917, čís. 131 ř. zák., jehož se prý dopustil tím, že v roce 1919 na jaře v C., využívaje mimořádných poměrů, vyvolaných válkou, žádal za tabák, tedy předmět potřeby, zřejmě přemrštěnou cenu. — Okresní soud nabyl sice přesvědčení, že obžalovaný prodal z tabáku, koupeného od Jaroslava С-a, Bohuslavu H-ovi 1 kg za 220 K, avšak nepokládal tuto cenu za zřejmě přemrštěnou, zjistiv, že obžalovaný přenechal tabák z ochoty, úplně bez výdělku, za touž cenu, za kterou jej sám koupil. Proti osvobozujícímu rozsudku podal veřejný obžalobce odvolání do výroku o vině. Odvolací soud lichevní při krajském soudě v Chrudimi odvolání vyhověl a rozsudkem ze dne 25. září 1920 rozsudek prvého soudu zrušil, obžalovaného uznal vinným přestupkem § 21 cís. nař. ze dne 24. března 1921, čís. 131 ř. zák., jehož se dopustil tím, že v roce 1919 na jaře v C. při nákupu předmětu potřeby, jejž hodlal dále zciziti, úředně stanovenou cenu přeplatil, zaplativ za 1 kg listového tabáku 220 K, a odsoudil ho za to k příslušnému trestu. Rozsudek nebyl dosud vykonán. Odvolací soud odůvodnil odsuzující výrok úvahou, že ke skutkové podstatě přestupku § 21 cís. nař. stačí přeplácení úředně stanovené ceny pachatelem, v předpokladu, že předmět dále zcizí, v tomto případě přeplácel prý obžalovaný při nákupu cenu surového listu tabákového, jehož úřední cena byla 8 K, zaplativ cenu, která značně převyšuje cenu úřední. Rozsudek porušuje zákon nesprávným výkladem § 21 cís. nař. Dle tohoto § se dopouští přestupku, kdo (při nákupu předmětů potřeby, jež hodlá zciziti) přeplácí cenu prodavačem požadovanou, nebo, nepožaduje-1i se určitá cena, úředně stanovenou pokud se týče není-li jí tu, až dosud obvyklou cenu. Ze zákonné definice plyne, že přeplácení úředně stanovené ceny jest trestné jen podpůrně v případě, nebyla-li určitá (vyšší) cena, kupujícím placená a úředně stanovenou cenu převyšující, prodavačem požadována. Žádal-li tedy v tomto případě prodavač na obžalovaném za 1 kg tabáku 220 K, nelze mluviti na jeho straně o přeplácení ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Touto důležitou okolností se odvolací soud vůbec nezabýval, rozsudek následkem toho neobsahuje zjištění zákonné známky deliktové, přeplácel-li obžalovaný cenu prodavačem požadovanou, ani nezjišťuje, byla-li na obžalovaném vůbec určitá cena požadována, čili nic; tento nedostatek zjištění činí rozsudek zmatečným dle čís. 9 a) § 281 tr. ř.
Citace:
č. 832. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 257-258.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).