Č. 475.


Zabíráni bytů: I. * K zabrání bytu dle § 8, odst. 1, č. 1 zák. o zabírání bytův obcemi z 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. nestačí okolnost, že byt je prázdný. Byt lze zabrati jen, když v něm alespoň 3 měsíce nikdo neobývá. — II. * Sankce § 2, odst. 4 téhož zákona nenastoupí již, když majitel domu projevil úmysl byt pronajmouti, nýbrž teprve, když byt skutečně pronajal a obec pronájem neschválila.
(Nález ze dne 25. června 1920 č. 5818.)
Věc: Firma Glashüttenwerke Brüder Frankl, spol. s r. o. v Hudcově, proti okresní správě politické v Teplicích-Šanově o zabrání bytů.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Obecní úřad v Hudcově zabral usnesením z 30. ledna 1920 v domě čp. 100 v Hudcově pět bytů, z kterýchž se nájemci, jsouce z nich pravoplatně vypovězeni, dne 1. února 1920 měli vystěhovati — pro tytéž nájemníky, poněvadž byty ty sluší od 1. února 1920 pokládati za prázdné a majitel domu nepředložil ke schválení smlouvy nájemní s novými nájemníky. Odpor proti tomuto zabrání byl zamítnut, aniž straně byly sděleny důvody tohoto zamítnutí.
Stížnost naříká toto rozhodnutí pro nezákonnost a pro vadnost řízení.
Nejvyšší správní soud shledal stížnost po právu, neboť předpoklady, za jakých obec může některý byt zabrati, jsou v § 8 zákona o zabírání bytův z 30. října 1919 čís. 502 sb. z. a nař. přesně vypočítány. Obec a s ní naříkané rozhodnutí, které dle konceptu dovolává se důvodů usnesení obce, založila zabrání bytů shora uvedených na okolnosti, že byty ty sluší od 1. února 1920 pokládati za prázdné.
Dle § 8, čís. 1 zákona může však obec zabrati jen byty, ve kterých aspoň po tři měsíce nikdo neobývá; nestačí tedy jako předpoklad zabrání, že byt v době usnesení obce byl prázdný, nehledě k tomu, že ani to v daném případě nenastalo.
Že je správným tento náhled, jde z toho, že nařízení z 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a nař. zavazovalo k oznámení prázdných, nepronajatých bytů (srov. § 1 cit. nař.) a dovolovalo zabrání bytů prázdných, které nejsou pronajaty (§ 6, odst. prvý, čís. 1), kdežto zákon nyní platící na místo nařízení toho nastoupivší v zájmu volného nakládání s byty připouští smlouvu o pronájem bytu, nařizuje pouze oznámení bytů a části bytů, ve kterých alespoň po 3 měsíce nikdo neobývá nebo někdo obývá jen občas, a také pouze v tomto rozsahu dovoluje obci zabrání bytu (srov. § 3, odst. prvý, č. 1 a § 8, odst. prvý, č. 1). Z této úvahy jde, že zabrání bytů shora uvedené postrádá opory zákona, při čemž nelze nechati nepovšimnutým, že žádné ustanovení zákona o zabrání bytů neposkytuje obci právo, aby z důvodu nedostatku bytů v obci překazila provedení výpovědi z bytu s povolením soudu dané.
Obec sice ve zprávě na politickou správu okresní v Teplicích také uvedla, že stěžující si firma neoznámila obci, že hodlá byty ty znovu pronajmouti a že nepředložila smlouvy nájemní ke schválení, že tudíž dle odst. 4, § 2 zákona o zabírání bytů byty tím dnem sluší pokládati za zabrané, které dle dřívější smlouvy měly býti vyklizeny. Okresní správa politická opřela své rozhodnutí, jak z konceptu jde, též o tuto úvahu. Ačkoliv tento důvod se stranou nebyl sdělen, tudíž pro ni platnosti nemá, dlužno přes to poukázati k tomu, že není zjištěno a ze spisů nelze seznati, že v době usnesení obce stěžující si firma již byty shora uvedené znovu pronajala a že již tehdy nastala povinnost, aby nové smlouvy nájemní byly předloženy ke schválení.
Pouze tehdá, když pronajímatel neoznámí před nastěhováním nájemce pronájem a nepředloží smlouvu o pronájmu obci ke schválení, nastane následek, že byt, který beze schválení obce byl pronajat, může býti zabrán (§ 8, čís. 6). Pouhý neprovedený úmysl, pronajmouti byt, pokud ani nájemní smlouva nebyla uzavřena, nemůže následek ten přivoditi, nýbrž třeba ku zabrání bytu vyčkati lhůty v § 8, čís. 1 vytknuté, pokud tu není jiných důvodů dle § 8, čís. 2—5 neb 7 až 10.
Poněvadž naříkané rozhodnutí již z těchto důvodů jeví se býti nezákonným, nebylo třeba zabývati se ještě výtkami proti řízení.
Citace:
č. 475. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 450-451.