Authors:
= Váž. civ., 17 (1935)
PDF

Čís. 14583.


K § 395 c. ř. s.
Rozhodl-li soud rozsudkem pro uznání, ač měl rozhodnouti rozsudkem kontradiktorním, jest rozsudek zmatečný podle § 477 čís. 9 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 3. října 1935, Rv II 984/33.)
Prvý soud uznal rozsudkem pro uznání podle žaloby. Odvolací soud nevyhověl odvolání.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Dovolání jest odpodstatněno, pokud napadá právní názor odvolacího soudu, že soud prvé stolice právem rozhodl rozsudkem pro uznání, neboť nebylo předpokladů pro vydání takového rozsudku. Podle protokolu o ústním jednání doznala sice žalovaná, že uzavřela se žalobcem kupní smlouvu o nemovitostech v žalobě uvedených, a že při tom byly ujednány podmínky tvrzené žalobcem, neuznala však žalobní nárok, že jest povinna tuto kupní smlouvu dodržeti a vydati o ní žalobci vkladu schopnou písemnou smlouvu. Šlo tudíž jen o doznání skutečností, o něž byla žaloba opřena. Tím odpadla ovšem nutnost důkazů o těchto skutečnostech (§ 266 odst. 1 c. ř. s.), nebyl však zjednán podklad pro rozsudek pro uznání podle § 395 c. ř. s. Tento předpis předpokládá, že žalovaný při svém roku nebo při ústním jednání uznal výslovným prohlášením žalobní nárok a jen na základě takového prohlášení lze vynésti rozsudek pro uznání, nikoliv však již tehdy, když soud usuzuje na uznání žalobního nároku výkladem přednesu žalovaného při ústním jednání, ve kterém však se žalobní nárok výslovně neuznává. Prvý soud měl tedy i při dotčeném doznání žalované, k němuž mohl přihlížeti jen podle § 266 odst. 1 c. ř. s., o přednesech a návrzích stran dále jednati, a teprve na základě tohoto jednání rozhodnouti kontradiktorním rozsudkem, nemohl však vydati rozsudek pro uznání. Tomu vadila ještě další překážka, totiž nedostatek návrhu žalobcova, který podle § 395 c. ř. s. jest nutným předpokladem rozsudku pro uznání (srov. čís. 10616 sb. n. s.). Rozhodl-li první soud přece rozsudkem pro uznání, ač měl rozhodnouti rozsudkem kontradiktorním, jest rozsudek zmatečný podle § 477 čís. 9 c. ř. s., protože v něm nejsou uvedeny žádné věcné důvody, a ježto odvolací soud tuto zmatečnost neodstranil, jest jí postižen i rozsudek odvolacího soudu (srov. plen. rozh. čís. 7671 sb. n. s.).
Citace:
Čís. 14583.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 657-658.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).