Čís. 17482.

Žalobou podle §§ 61, 62 knih. zák. nelze uplatňovati, že sporný knihovní vklad neměl býti povolen z důvodu práva formálního, nabylo-li usnesení, kterým byl onen vklad povolen, formální právní moci. Účastník knihovního řízení nemůže se domáhati pořadem práva změny pravoplatného rozhodnutí vydaného v knihovním řízení, nepřipouští-li to zvláštní právní předpis.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1939, Rv I 1167/39.)
Žalobou podle §§ 61, 62 kn. zák. domáhá se žalobkyně výmazu vkladu práva zástavního pro pohledávku Františka B. na její nemovitosti podle dlužního úpisu ze dne 22. září 1937 váznoucího zejména proto, že onen dlužní úpis, na základě něhož došlo k vkladu zástavního práva, jest již sám o sobě neplatný, ježto neobsahuje právní důvod závazku žalobkyně a nemá náležitostí vkladní listiny. Nižší soudy uznaly podle žaloby, přiklonivše se v podstatě k tomuto žalobnímu důvodu, že totiž onen dlužní úpis nemá náležitosti vkladní listiny, takže nutno proto i vklad zástavního práva opřený o tento dlužní úpis míti za neplatný.
Nejvyšší soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Jde o žalobu podle §§ 61 a 62 knih. zák. Takovou žalobou nelze však uplatňovati, že sporný vklad neměl býti povolen z důvodu práva formálního, předpokládajíc, že knihovní usnesení, kterým byl vklad povolen, nabylo formální právní moci (rozh. č. 3728 a 8944 Sb. n. s.). Vždyť žaloba o výmaz není určena k tomu, aby se jí dohánělo to, čeho se měl účastník domáhati rekursem do usnesení povolujícího knihovní zápis. To plyne také z ustanovení § 33, odst. 2, zákona ze dne 19. června 1931, č. 100 Sb. z. a n. o zásadních ustanoveních řízení nesporného. Účastník knihovního řízení musí obsahu pravomocného rozhodnutí dbáti a jemu se podrobiti; zásadně nemůže tedy ani pořadem práva se domáhati změny rozhodnutí. Možno to jenom tam, kde by zvláštní zákon to připouštěl. Ale již shora bylo do líčeno, že ustanovení §§ 61 a 62 knih. zák. to nepřipouští. Právem proto vytýká dovolatel, že nižší soudy se nezabývaly otázkou, zda dotčené knihovní usnesení nabylo již právní moci. jde o vadu odvolacího řízení, kterou je stiženo také řízení před soudem první stolice (č. 2 § 503 c. ř. s.). Zjistí-li prvý soud, že knihovní usnesení nabylo již právní moci, bude na něm, aby se vypořádal s případnými hmotněprávními námitkami žalobkyní vznesenými proti platnosti vkladu.

Citace:

čís. 17482. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 644-645.