NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 1

Č. 5233.

Školství: O právním postavení místní školní rady.
(Nález ze dne 19. prosince 1925 č. 1688.)
Prejudikatura: Boh. 670, 1397, 1612 adm. a j.
Věc: Místní školní rada v O. proti ministerstvu školství a národní osvěty o odepření rekursní legitimace.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Rada rodičů z různých obcí na Hlučínsku zažádala o přijetí svých, školou povinných dítek do německých obecných škol v O. Místní školní rada v O. žádostem těm usneseními z 3. září 1923 vyhověla a přidělila děti, o které šlo, jednotlivým německým školám v O. Měslský škol. výbor v O. předložil ona usnesení zšr-ě, aniž ve věci samé jakýmkoliv způsobem rozhodl. Předseda zšr-y slezské, zároveň zplnomocněný komisař čsl. republiky pro Ratibořsko, řadou rozhodnutí z 28. ledna 1924 zrušil uvedená usnesení mšr-y a nařídil, aby děti, o které šlo, byly převedeny do školy svého obvodu.
Proti těmto rozhodnutím podala mšr svým předsedou Janem E. rekurs z 20. února 1924, který byl nař. rozhodnutím zamítnut, ježto legitimaci mšr-y k podání stížnosti v tomto případě nelze opříti o žádné platné ustanovení zákonné.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto: — —
Stížnost vytýká nař. rozhodnutí především vadnost pro nedostatek odůvodnění. Výtku tuto shledal nss důvodnou:
Žal. úřad nař. rozhodnutím neupřel legitimaci rekursní rekurujícímu předsedovi býv. mšr-y jako takovému, nýbrž upřel legitimaci místní školní radě. Žal. úřad uznává tedy, že jmenovaný předseda byl — patrně na základě předpisu § 4 vl. nař. č. 605/1920 — oprávněn vystupovati jménem mšr-y.
Svůj výrok o tom, že mšr není k rekursu legitimována, žal. úřad blíže neodůvodnil, uváděje jen zcela povšechně jakýsi důvod negativní, že totiž »legitimaci mšr-y nelze opříti o žádné ustanovení zákonné.«
Jak zastáváno konstantní judikaturou nss-u (srovnej nál. Boh. 670, 1397 a 1612 adm.), přísluší mšr-ě — a to jak podle zákonů dřívějších, tak i podle nových předpisů zákona č. 292 a nař. č. 605/1920 — postavení dvojí a to jednak jako nejnižšího úřadu zřízeného pro dozor ke školám, jednak jako zákonného zástupce školní obce a školy, pokud tyto jsou nositeli zvláštních práv. Stejně jako mšr ve věcech, ve kterých vystupuje jako pouhý úřad, nemůže důvodně mluviti o porušení nějakého svého práva, jestliže nadřízený úřad její rozhodnutí zruší, takže mšr pro sebe v takovémto případě rekursní legitimaci vindikovati nemůže, právě tak nelze mšr-ě legitimaci rekursní proti zrušujícímu rozhodnutí úřadu školního odepříti tam, kde tento vyšší úřad zrušil předchozí výrok mšr-y učiněný nikoli v její vlastnosti školního úřadu, nýbrž v její vlastnosti zákonného zástupce školní obce resp. školy.
Z toho jde, že odpověď na otázku, zda mšr v tom kterém případě je nebo není k rekursu legitimována, vyžaduje bližšího zkoumání toho, v jaké vlastnosti tu mšr vystupuje; již proto nutno tedy v zájmu možné další obrany mšr-y proti výroku úřadu jí legitimaci odpírajícímu požadovati takové odůvodnění příslušného rozhodnutí úřadu, aby jak stěžující si mšr tak i nss mohly z něho seznati nejen povšechné stanovisko úřadem zaujaté, ale též bližší, o příslušné předpisy zákona opřené úvahy, které úřad k jeho výroku vedly.
Tomuto požadavku znění nař. rozhodnutí ovšem nevyhovuje. Kusým odůvodněním nař. rozhodnutí byly tedy jak straně obrana, tak i nss-u přezkoumání stížnosti ztíženy, a dospěl proto nss k rozhodnutí, jak v enunciátu uvedeno.

Citace:

Č. 5233. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 724-725.