NPD documents search: Sociální revue, 7 (1926) - Hospodářský dozorce náleží k osobám jmenovaným v § 12 (2) zákona o osmihodinové době pracovní ze dne 19. prosince 1919, čís. 91 Sb. z. a n.

Č. 6731.

Obecní notáři (Slovensko): Ustanovení definitivním notářem podle zák. č. 211/1920 nemůže se státi mlčky tím, že osoba, podle § 15, odst. 2 tohoto zák. prozatímně jmenovaná, po uplynutí jednoho roku byla ve službě ponechána, aniž prozatímní jmenování bylo obnoveno.
(Nález z 20. září 1927 č. 18917.)
Věc: Julius R. v Š. proti župnímu úřadu ve Zvolenu o pensijní požitky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím z 12. dubna 1921 zamítlo min. vnitra žádost st-le, obv. notáře v B., za ustanovení obv. notářem podle zák. č. 211/20. K nové žádosti st-lově, jehož župan župy hontianské ponechal prozatím v úřadě, jmenovala vláda republiky čsl. usnesením z 21. června 1922 st-le prozatímně do 8. hodn. třídy ve stavu ob. a obv.- notářů na Slov. Rozhodnutím z 24. prosince 1923 vyslovilo min. vnitra, že žádosti st-lově o def. jmenování nelze toho času vyhověti. — K návrhu min. pro Slov. zrušila pak vláda usnesením z 18. června 1925 prozatímní služ. poměr st-lův, načež st-1 byl dnem 25. srpna 1925 služby zproštěn.
Podáním z 1. října 1925 žádal st-l, aby mu byly vyměřeny pens. požitky a aby do doby rozhodné pro výměru výslužného byla započítána služ. doba od nastoupení akt. voj. služby 1. srpna 1888. Nař. rozhodnutím byly st-li určeny pens. požitky ode dne 1. září 1925 dle not. pens. statutu býv. župy hontianské. O stížnosti nss uvážil:
Stížnost uplatňuje především názor, že pens. požitky měly býti st-li vyměřeny dle norem, platných pro státní zaměstnance čsl. Názor tento buduje na předpokladu, že st-l byl obv. notářem ustanoveným definitivně dle zák. č. 211/20, poněvadž usnesením vlády z 21. června 1922 byl st-l jmenován sice prozatímně ve smyslu 2. odst. §u 15 cit. zák., avšak poněvadž dle tohoto ustanovení může býti táž osoba jmenovaná prozatímně sice i vícekráte po sobě, vždy však jen na jeden rok, st-1 však, ač jmenován byl prozatímně pouze v roce 1922, přece ve službě notářské byl ponechán až do doby svého pensionování v roce 1925, byl takto mlčky ustanoven def. notářem podle cit. zák. č. 211 z r. 1920. Názor tento jest zřejmě mylný. Usnesení vlády z 21. června 1922, jímž st-l jmenován byl prozatímně do 8. hodn. třídy ve stavu ob. a okolních notářů na Slov., necituje sice zákonné normy, na jejímž základě se toto jmenování provádí, avšak vzhledem k předpisu §u 1. zák. č. 211/20 nemůže býti pochybnosti o tom, že jmenování st-le prozatímně do 8. hodn. třídy se stalo ve smyslu 2. odst. §u 15 cit. zák. č. 211/20. Jest sice pravda, že dle tohoto předpisu zákonného po dobu plných pěti let od účinnosti tohoto zákona může táž osoba býti jmenována notářem prozatímně i vícekráte po sobě, vždy však jen na jeden rok; avšak z okolnosti, že prozatímní jmenování st-lovo nebylo po uplynutí roku od jmenování obnoveno a st-1 přes to v notářské službě byl ponechán, nelze dovozovati, že st-l stal se eo ipsoi definitivním stát. úředníkem ustanoveným dle zák. č. 211/20. Ustanovení notářem tohoto charakteru, jak vyplývá již ze samého pojmu »ustanovení« a dále z textu §§ 4 a 7 cit. zák., vyžaduje positivního aktu, jímž úřad k ustanovení tomu příslušný projeví svoji vůli dosaditi určitou osobu v úřad definitivně, a nemůže služ. poměr tento počíti dříve než ono def. dosazení v úřad doručením ustanovovacího aktu bylo\ oné osobě uvedeno ve známost, jak ostatně v právním řádu čsl. pro úřednictvo, podléhající služ. pragmatice a tudíž i pro notáře, ustanovené dle zák. č. 211/20, předepsáno jest v §§ 6 a 7 služ. pragmatiky.
Nemůže tedy ustanovení def. notářem dle zák. č. 211/20 státi se mlčky tím, že osoba ve smyslu 2. odst. §u 15 cit. zák. prozatímně jmenovaná po uplynutí jednoho roku, na nějž prozatímní jmenování ve smyslu cit normy zákonné má býti omezeno, byla ve službě ponechána, aniž prozatímní jmenování bylo obnoveno, a nemůže pak ani st-l ze skutečností těch právem dovozovati, že ustanoven byl def. notářem dle zák. č. 211/20.

Citace:

č. 6731. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 211-212.