NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Č. 6745.

Samospráva obecní: * Ujednala-li obec s obcí sousední, že tato bude vlastním vodovodem dodávati vodu pro obyvatelstvo prvé obce, není tím pro prvou obec splněna podmínka § 28 zák. čís. 329/1921 pro vybírání vodného jako náhrady za užívání zařízení obcí v zájmu veřejném zřízených a udržovaných. (Nález ze dne 24. září 1927 č. 19416.)
Věc: Obec D. (adv. Dr. Kar. Heller z Teplic-Šanova) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúč. strany adv. Dr. Vil. Magerstein z Prahy) stran vodného.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná
Důvody: Obecní zastupitelstvo v D. usneslo se dne 26. července 1923 vybírati vodní dávku, kterou podle §u 2 současně usnesených pravidel mají platiti všechny domácnosti a podniky, které vodu z vodovodu neb veřejné studně odebírají. — Odvolání Josefa L. a spol. vytýkající, že obec D. nemá vůbec vodovodu a že proto nemůže vybírati žádného vodného, bylo usnesením osk v Teplicích-Šanově z 11. července 1925 zamítnuto. Dalšímu odvolání však vyhověl žal. úřad nař. rozhodnutím a zrušil rozhodnutí osk, jakož i usnesení ob. zastupitelstva. Své rozhodnutí opřel žal. úřad o tyto důvody: Podle ustanovení § 28 fin. novely jsou obce oprávněny vybírati poplatky buď jako náhradu za užívání zařízení jimi v zájmu veřejném zřízených a udržovaných nebo jako náhradu za jednotlivé úkony orgánů obecních. Z tohoto ustanovení vychází, že hodlá-li obec vybírati poplatky za užívání zařízení (v daném případě vodovodu), jí v zájmu veř. zřízeného a udržovaného, musí takové zařízení (vodovod) obcí v zájmu veř. býti zřízeno a udržováno. Poplatky mají pak sloužiti k úhradě nákladů spojených se zřízením a udržováním tohoto obecního zařízení. Jak z předložených spisů a zejména ze smluv uzavřených mezi obcí D. a T. ze 4. listopadu 1890 a z 28. listopadu 1914 vychází, byly prameniště i vodovod obce D. odevzdány obci T., začež se tato zavázala vodovod v obci D. udržovati a opravovati svým nákladem. Obec D. nemá tedy ani vlastního vodovodu obecního ani není povinna vodovod udržovati a není tudíž v daném případě podkladu pro vybírání vodného.
O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss toto: .
Podle §u 28 obec. fin. novely jsou obce oprávněny vybírati poplatky buď jakožto náhradu za užívání zařízení jimi ve veř. zájmu zřízených a udržovaných, neb jako náhradu za jednotlivé úkony orgánů obecních. Jako příklad takovýchto poplatků uvádí odstavec 2. také vodné. Při vodném nejde o nějakou náhradu za jednotlivé úkony orgánů obecních, nýbrž může se, jak ostatně mezi stranami není sporno, jednati jen o případ prvý, v odst. 1 §u 28 uvedený, totiž že poplatky se mohou vybírati jakožto náhrada za užívání zařízení v obci v zájmu veř. zřízeného a udržovaného.
Poplatek za používání zařízení jest poplatkem zvláštního druhu, jejž i u jiných veřejnoprávních subjektů (zemí, okresů) možno vybírati za používání ústavů, podniků a pod. věcných zařízení, jež dotyčné subjekty ve veř. zájmu udržují a jež byly na základě veř. práva k používání přenechány (§§ 32, 35 a 79 zák. z 29. února 1920 č. 126 Sb.).
Takováto povaha obecního poplatku za používání obecních zařízení vyplývá i z výslovného) znění § 28 ob. fin. nov., který vyžaduje pro vybírání tohoto poplatku, aby zde bylo nějaké zařízení, t. j. objekt, který jest dotyčnou obcí a to v zájmu veřejném zřízen a udržován a obyvateli této obce používán a jehož zařizovací neb udržovací náklady mají právě oněmi poplatky býti zcela neb z části hrazeny. Při vodném, které se vybírá za používání obecního vodovodu, nemůže býti sporno, že takovéto zařízení (objekt) obcí zřízené a udržované a poplatníkem používané jest zejména obecní vodovod. Předpokládá tedy vybírání vodného, aby vodovod byl dotyčnou obcí zřízen a udržován.
Mezi stranami není sporno, že obec D. není majitelem, nějakého vodovodu. Stížnost má však za to, že předpoklad pro vybírání vodného jest dán proto, že obec D., když před lety svůj vodovod předala obci T. a vymínila si smlouvami zásobování obce vodou, plnila tím svoji veřejnoprávní povinnost a postarala se o zařízení, které přichází k dobru všem obyvatelům. Tím, že obec D. se vzdala svého dřívějšího majetku, učinila prý k udržování onoho zařízení určitou obět.
Jak shora vylíčeno, předpokládá však vybírání vodného existenci a udržování obecního vodovodu a není splněna podmínka §u 28 obec. fin. novely, když obec si zajistila smlouvou se soukr. podnikatelem nebo se sousední obcí, že budou jejím obyvatelům dodávati vodu, třeba za zvláště příznivých podmínek. Nemá-li v daném případě obec se zařízením nebo udržováním děl k zaopatření obyvatelstva vodou žádných výloh, chybí podmínky pro povolení k vybírání vodného a proto žal. úřad ve shodě se zákonem v nař. rozhodnutí obci D. nárok na vybírání vodného nepřiznal.

Citace:

č. 6745. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 235-237.