= Všeobecný slovník právní, sv. 2
PDF

Obchod zbožím střižným.


I. Pojem a rozsah.
Obchod střižným zbožím vztahuje se dle ministerského návrhu seznamu zboží pro obchodní živnosti: na tkané zboží z bavlny, z ovčí vlny, dále na sukno a polohedvábí. Za střižné zboží sluší tudíž pokládati ony výrobky textilního průmyslu, jež dle délky se prodávají, měří a stříhají, a obsahuje tedy obchod tkaným zbožím všeho druhu a každé jakosti, pokud jen se hodí ke stříhání. Stávkové a krátké zboží tvoří tedy jen potud předmět tohoto obchodu, pokud uvedené právě měřítko se na ně hodí (obch. a živ. kom. v Olomouci) a sice bez rozdílu, zdali jde o tkaniny z hedvábí, bavlny, konopí a lnu, juty, ovčí vlny, zvířecí srsti, klovatiny a zdali zboží toto v obchod přichází surové nebo zbělené, zbarvené, tištěné a pod., jakož i obchod zbožím konfekčním (obch. a živn. kom. v Olomouci). Obchod střižným zbožím jest zvláštní oprávnění obchodní, s nímž jest spojeno právo střižné zboží na prodej chovati, t. j. se suknem vésti obchod jak v kusech tak i v částech dle míry stříhaných. Dle § 36 živ. ř. nemůže býti uděleno tomu, kdo ohlásil toliko obchod střižným zbožím, právo vésti obchod i zbožím jiným ku př. obuvnickým, jelikož k provozování této živnosti jest zapotřebí buď ohlášení obchodu zbožím obuvnickým nebo jest třeba generálního oprávnění obchodního (obch. a živn. kom.v Innomostí). Obchodníku střižným zbožím dle § 38 živ. ř. vůbec nepřísluší právo zboží vyráběti (obch. a živn. kom. v Chebu), jelikož obchod tento náleží k obchodním živnostem v užš. smyslu slova a obmezuje se tudíž toliko a výhradně na obchod dotyčným zbožím.
II. Otázka, kteří živnostníci kromě obchodníků střižným zbožím mohou zbožím tímto obchod vésti, jest sporna. Beze vší pochybnosti přísluší toto právo těm, kdo ohlásili obchodní živnosť dle § 38 živ. ř., rovněž i obchodníkům zbožím smíšeným, obchodníkům podomním a kramářům. Naproti tomu nemohou vésti obchod střižným zbožím obchodníci zbožím osadnickým (obch. a živ. kom. v Celovci). Majitelé tiskáren, barvíren a ústavů appreturních (ušlechťovacích) jsou vzhledem k § 37 živ. ř. oprávněni vésti obchod lněnými a vlněnými výrobky jimi samými zhotovenými a upravenými, rovněž i cizími výrobky téhož druhu, nikoli však jinakým netištěným a nebarveným zbožím manufakturním (obch. a živ. kom. v Linci). Obchodníci s modním zbožím jsou oprávněni k prodeji modních látek (obch. a živn. kom. v Brně), nikoli však k obchodu zbožím stávkovým a tkaným (obch. a živ. kom. v Praze). Krejčí a oděvníci mají právo látky ke zhotovování oděvu potřebné pro svoje odběratele v zásobě míti, nemají však práva s nimi obchod provozovati (obch. a živ. kom. v Celovci, Budějovicích, Bolzanu, Linci, Chebu a j.).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Obchod zbožím střižným. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 642-643.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).