NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Č. 9634.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti: * »Odškodněním za zmenšení hodnoty« ve smyslu § 9 odst. 2 pravidel o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí č. 143/22 jest i pojištěná náhrada za budovy zničené požárem.
(Nález ze dne 1. února 1932 č. 9361/31.)
Věc: Josef W. v K. proti zemskému úřadu v Brně o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Smlouvou trhovou z 30. června 1928 prodal st-1 polovinu továrny v K. V přiznání uplatněny náklady nové přístavby a nástavby po požáru dne 26. dubna 1914 částkou 24830'61 K a 7071'81 K z let 1915 a 1916 a udáno, že vyplaceno st-li 129836'31 K z pojistky, z čehož 61490 K připadlo na budovy. Platebním rozkazem z 8. ledna 1929 vyměřena dávka, uznány přípočty připadající na prodanou polovinu částkou 12415'30 Kč a 3508'90 Kč a ke zcizovací ceně připočteno 30745 Kč z částky 61490 Kč vyplacené pojistky.
Odvolání, brojící proti připočtu posléze uvedenému, žal. úřad zamítl z těchto důvodů: »Přípočet ke zcizovací ceně nestal se na základě § 8 dávk. prav., který jedná o přípočtech k ceně nabývací, nýbrž podle § 9 oněch pravidel, jenž v odstavci 2. stanoví, že k ceně zcizovací jest připočísti odškodnění za zmenšení hodnoty, kterého se majiteli dostalo v době pro výpočet přírůstku hodnoty rozhodné. K takovému odškodnění patří nesporně i požární náhrada vyplacená pojišťovnou. Jak zřejmo z platebního rozkazu, byly plným obnosem na odprodanou ideální polovici připadajícím započteny náklady na znovuzřízení části požárem zničené; v důsledku toho bylo ve smyslu posléze cit. předpisů dávkových pravidel ke zcizovací ceně připočísti požární náhradu, a to stejnou měrou.«
O stížnost do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Stížnost namítá jedině, že náhrada z požárního pojištěni st-li vyplacená částkou 30745 Kč není odškodněním ve smyslu § 9 odst. 3 dávk. prav., a že proto neměla býti připočítána k zcizovací ceně. Nss neshledal námitku tu důvodnou.
Dávková pravidla vl. nař. č. 143/22 v § 9 odst. 2 stanoví, že k ceně zcizovací se připočte odškodnění za zmenšení hodnoty, kterého se majiteli dostalo za okolností tam blíže uvedených. Důvodem tohoto ustanovení byl úmysl zameziti, aby přírůstek hodnoty, který je ve smyslu § 5 objektem dávky, nebyl zkrácen o to, oč zcizovací cena (hodnota) klesla následkem zmenšení hodnoty nemovitosti, když zcizitel za toto znehodnocení obdržel nějakou náhradu a použil jí k nápravě škody (znehodnocení). Vzhledem k tomuto důvodu onoho ustanovení je pak úplně bez významu, o jakou škodu (znehodnocení) jde, a byla-li škoda ta nahrazena tím, kdo ji způsobil, či osobou, která se k náhradě zavázala zvláštní smlouvou, na př. smlouvou pojišťovací. Dlužno proto rozuměti slovem »odškodnění« všeliké odškodnění za zmenšení hodnoty nemovitosti, a tudíž i náhradu z pojišťovací smlouvy. Pro omezivý výklad, jaký dává termínu tomu stížnost, není v dávkových pravidlech pražádné opory.

Citace:

č. 9634. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 304-305.