Č. 7402.

Technikové civilní: I. Lze činnost fortifikačního důstojníka započísti do praktické činnosti požadované k dosažení autorisace civilního geometra? — II. O rozsahu oprávnění civilních inženýrů.
(Nález ze dne 7. září 1928 č. 24452.)
Věc: Ing. Edvin Sch. v N. proti ministerstvu veřejných prací o oprávnění civilního geometra.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byla v pořadu instančním zamítnuta žádost st-lova za udělení oprávnění civilního geometra v N. s odůvodněním, že neprokázal 4letou odbornou praxi v oboru geometrovském.
O stížnosti uvážil nss toto:
K dosažení oprávnění autorisovaného civilního geometra jest dle § 9 min. nař. ze 7. května 1913 č. 77 ř. z. podati průkaz způsobilosti odbytí příslušných odborných studií, praktickým zaměstnáním a vykonáním zkoušky. Praktické zaměstnání dlužno prokázati výkazem o nejméně čtyřleté odborné praxi, nabyté po ukončených předepsaných studiích. Praktická činnost musí býti vykonána ve veřejné neb soukromé službě nebo závodu, který jest způsobilý zprostředkovati praktické vědomosti, jichž je třeba pro příslušný odbor (§ 11). O jaké praktické vědomosti pro nabytí oprávnění civ. geometra jde, plyne z § 5 cit. nař., kdež jsou vypočteny práce, již civ. geometrům příslušejí.
Vyžaduje-li se, aby praktická činnost byla vykonána ve veř. nebo soukr. službě nebo v závodě, který jest způsobilý zprostředkovati praktické vědomosti pro obor oprávnění civ. geometra, pak to značí, že služba ta neb podnik musí býti takové povahy, aby se v něm vyskytovaly práce, které se kvalifikují jako práce náležející mezi práce v § 5 vyjmenované, a musí býti zjištěno, že uchazeč o oprávnění civ. geometra práce ty konal, jakož i že jsou způsobily zprostředkovati znalosti v § 5 vyjmenované.
Civ. inženýři všech kategorií, vyjma civ. inženýry pro technickou chemii, jsou oprávněni konati kromě prací v § 3 jim vyhražených, také práce v § 2 vypočtené, avšak jen tenkráte, jsou-li práce ty pomůckou pro zřízení staveb jim vyhražených. Vykonávajíce oprávnění oboru své kategorie v § 3 vymezená, jsou dle § 2 mimo jiné oprávněni předsebráti měření, zhotovovati příslušné plány polohy a plány svahoměrné. Tyto práce, konané v rámci oprávnění civ. inženýra při provádění staveb jemu vyhražených, nekvalifikují se jako práce civ. geometra ve smyslu § 5 a nepřicházejí tedy pro nabytí oprávnění civilního geometra v úvahu.
V daném případě předložil st-l na průkaz své způsobilosti k dosažení oprávnění civ. geometra potvrzení býv., rak. uh. ženijního ředitelství v Ercegnovi, dle něhož jako fortifikační důstojník v záloze byl tomuto ředitelství v době od srpna 1914 do listopadu 1918 podřízen a jako techn. důstojník projektoval a řídil provádění staveb silničních, mostních a pozemních všeho druhu. K doplnění tohoto vysvědčení předložil st-l potvrzení býv. velitele a potvrzení býv. důstojníka řečeného ředitelství, že jako fortifikační důstojník vykonával »též techn. práce, spadající do oboru čistě zeměměřičského«.
Potvrzení tato mají povahu pouhých svědeckých prohlášení o praktickém zaměstnání st-lově ve voj. službě válečné. Jako svědkové měly se omeziti osoby, jež potvrzení vydaly, na popis prací, které st-l ve voj. službě válečné konal, nebyly však povolány kvalifikovati toto zaměstnání jako praktické zaměstnání v oboru zeměměřičském. Posouditi, zdali prakt. zaměstnání st-lovo ve voj. službě vál. lze považovati za prakt. zaměstnání v oboru civ. geometra náleželo úřadu rozhodujícímu o žádosti st-lově za oprávnění civ. geometra a nikoli osobám, které o prakt. činnosti jeho svědectví vydaly. Když však se tito svědkové ve svých potvrzeních omezili na kvalifikaci prakt. zaměstnání ve voj. službě vál., aniž popsali, které práce st-l konal, pak nelze k jejich potvrzením jako k průkazu prakt. zaměstnání v oboru civ. geometra přihlížeti a má význam jedině vysvědčení býv. ženijního ředitelství v Ercegnovi. Podle odvětví voj. služby st-lovy neplyne z tohoto vysvědčení, že prak. zaměstnání jeho ve voj. službě vál. bylo zaměstnáními v oboru civ. geometra čili že práce, které konal, byly pracemi ve smyslu § 5. cit. nař.
Není-li prokázáno, že st-l ve voj., resp. vál. službě konal práce zeměměřičské ve smyslu § 5, pak ovšem nemohl mu úřad započítati dobu voj., resp. vál. služby, ani část její jako prakt. zaměstnání v oboru zeměměřičském.
St-l pro svůj názor, že mu alespoň část vál. služby měla býti započítána jako prakt. zaměstnání v oboru zeměměřičském, dovolává se také výnosu býv. rak. min. veř. prací z 3. dubna 1915. Než v tomto výnose se toliko upozorňují úřady k udílení autorisace povolané, že doba ztrávená ve výkonu vál. služby jako inženýrský důstojník, resp. jako voj. stav. inženýr do praxe předepsané v §§ 9 lit. b) a 11 nař. č. 77 z r. 1913 se započítá do předepsané praxe, »pokud dotyčná činnost plně odpovídá kategorii oprávnění, o které uchazeč o oprávnění civ. technika se uchází«. Že by činnost st-lova ve voj., resp. vál. službě odpovídala kategorii civ. geometra, z vysvědčení ženijního ředitelství, jež jedině přichází v úvahu, dovoditi nelze. Nemůže tedy st-l ani z tohoto výnosu pro svoje stanovisko nic dovoditi.
Stojí-li st-l na stanovisku, že práce zeměměřičské, které konal ve voj. službě vál., se kvalifikují jako práce civ. geometra ve smyslu § 5 cit. min. nař., pak bylo jeho věcí, aby to úřadu prokázal, neboť podati tento důkaz je dle ustanovení § 13. nař. stát. min. z 11. prosince 1869 č. 36413 věcí žadatele o autorisaci. Z platných předpisů o civ. technicích nelze dovoditi nějaký nárok žadatele o autorisaci, aby předepsaný průkaz o prakt. zaměstnání opatřoval úřad sám z povinnosti úřadu.

Citace:

č. 7402. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 920-921.