NPD documents search: Váž. tr., 8 (1926)

Čís. 2250.

Majitele podniku nezbavuje zodpovědnosti ve smyslu §u 486 čís. 2 tr. zák. okolnost, že pověřil jeho vedením jinou osobu (manžela).
(Rozh. ze dne 16. ledna 1926, Zm I 502/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované do rozsudku krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. května 1925, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou přečinem podle §u 486 čís. 2 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Po věcné stránce čís. 9 a) §u 281 tr. ř. namítá stěžovatelka, že ji nelze viniti ze zaviněného úpadku obchodu, jehož vůbec nevedla a do něhož se — nemajíc odborných znalostí — nevměšovala. Pro odsuzující výrok podle §u 486 čís. 2 tr. zák. chybí prý základní předpoklad, že obžalovaná v rozhodné době (od počátku prosince 1923 do počátku ledna 1924), do níž spadají věřitele poškozující disposice, si byla vědoma své nezpůsobilosti platební. Kdyby i připustila, že o ní věděla, nemůže prý zodpovídati za jednání svého manžela, jímž on sám z nedbalosti věřitele poškodil. Zmateční stížnost jest provedena proti zákonu (pokud popírá, že si obžalovaná nebyla vědoma své neschopnosti platiti v rozhodné době a pokud tvrdí, že věřitele poškozující jednání předsevzal její manžel sám); pokud jest správně provedena, jest bezdůvodná. Za poškození věřitelů z nedbalosti podle §u 486 tr. zák. zodpovídá podle ustanovení §u 486 c) odstavec druhý tr. zák. ten, kdo vede obchod jako zákonný zástupce nebo plnomocník, vedle majitele podniku. Zákon chce tímto ustanovením zabrániti, by majitel podniku se nezbavil trestní zodpovědnosti ustanovením nastrčených lidí za své zástupce a proto nařizuje výslovně, že zodpovědnost majitele podniku trvá platně vedle samostatné zodpovědnosti těch, kdož obchodní podniky vedou. (Pamětní spis k cís. nař. ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 str. 188.) Proto také v projednávaném případě se nezbavila obžalovaná trestní zodpovědnosti tím, že jako majitelka obchodu pověřila jeho vedením svého manžela, nýbrž zodpovídá společně s ním za jednání věřitele poškozující, předsevzaté z nedbalosti po době, kdy nabyla vědomosti o své platební nezpůsobilosti. Nalézací soud zjistil, že obžalovaná věděla, že není způsobilá platiti, již počátkem prosince 1923. Poněvadž (přes toto vědomí), jak rozsudek dále zjišťuje, během měsíce prosince 1923 společně se svým manželem nové zboží objednávala a částečně i staré dluhy platila, a nenavrhla ani zavedení vyrovnávacího řízení ani vyhlášení úpadku, jak byla podle zákonná povinna — poškodila tímto, z nedbalosti plynoucím jednáním své věřitele. Odpovídá proto odsuzující výrok správnému výkladu zákona i zjištěnému stavu věci. Za poškození věřitelů z nedbalosti zodpovídala by obžalovaná i v tom případě, kdyby poškozující jednání byl předsevzal její manžel skutečně sám, jak zmateční stížnost tvrdí, ale rozsudek nezjišťuje. Byl by totiž jednal jen jako její zástupce, který zodpovídá trestně vedle, nikoliv na místě majitele podniku.

Citace:

č. 2250. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 64-65.