Authors:
= Váž. tr., 8 (1926)
PDF

Čís. 2292.


Trestání činů, spáchaných vězni ve věznicích sborových soudů prvé stolice neb okresních soudů přísluší soudům bez ohledu na to, zda jde o zločiny či přečiny a přestupky.
(Rozh. ze dne 15. února 1926, Zm I 730/25.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. září 1925, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí nebezpečným vyhrožováním podle §u 99 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Po věcné stránce (čís. 9 a §u 281 tr. ř.) namítá stěžovatel, že byl odsouzen pro zločin podle §u 99 tr. zák. neprávem, poněvadž se činu dopustil v době, kdy si odpykával trest ve věznici krajského soudu, a to právě při příležitosti, kdy mu dozorce nařizoval konání kázeňských (správně vězeňských) prací obuvnických a on dozorci odpovídal a neuposlechl. Proto prý svým jednáním, porušil pouze kázeňský předpis a měl býti potrestán nejvýše trestem disciplinárním. Zmateční stížnost jest na omylu. Podle nařízení ministerstva vnitra ze dne 4. července 1860, čís. 173 ř. zák. a výnosu min. sprav, ze dne 13. ledna 1882, čís. 264 ř. zák. trestají představení samostatných trestnic, donucovacích pracoven a polepšoven všecky trestné činy a opomenutí, jež v trestním zákoně nejsou prohlášeny za zločiny, cestou disciplinární. Zločiny, spáchané takovými osobami, zůstávají vyhraženy příslušnému soudu. Tento předpis však vůbec neplatí o vězních chovaných ve věznicích sborových soudů prvé stolice, nebo soudů okresních. Trestné činy jimi spáchané zůstávají vyhraženy soudům bez ohledu na to, zda jde o zločiny, či přečiny a přestupky. Proto také okolnost, že »zde k případu došlo« při nařizování vězeňských prací dozorcem ve věznici sborového soudu prvé stolice a že byl vyvolán neuposlechnutím a tvrdošíjností vězňovou, nemůže snížili delikt proti obecnému trestnímu zákonu na pouhý kárný přečin. Poněvadž v souzeném případě soud formálně bezvadně zjišťuje veškeré náležitosti objektivní i subjektivní skutkové podstaty zločinu podle §u 99 tr. zák. (zmateční stížnost sama nečiní proti správnosti odsouzení dalších námitek) nebylo překážky, by obžalovaný nebyl tímto zločinem uznán vinným.
Citace:
č. 2292. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 148-149.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).