Č. 3238.Státní zaměstnanci. — Výplaty t. z. »bílými penězi« za bolševického vpádu r. 1919: Je nezákonné, předepíše-li čsl. úřad převzatému býv. uher. pensistovi k náhradě požitky, které mu za bolševického vpádu na Slovensko byly vyplaceny v t. zv. bílých penězích.(Nález ze dne 13. února 1924 č. 2380).Věc: Štěpán R. v Košicích proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě o upravení pense.Výrok: Naříkaná rozhodnutí, pokud se jimi sráží s pensijních požitků částka 3360 Kč, zrušují se pro nezákonnost. Důvody: K žádosti Štěpána R., pensionovaného tabulárního soudce v K., o úpravu pensijních požitků na základě vl. nař. č. 298 z r. 1921 a o poukázání rozdílu za dobu od 1. září 1919 do 31. prosince 1921 generální finanční ředitelství v Bratislavě rozhodnutím z 29. listopadu 1922 poukázalo mu od 1. ledna 1922 —Zároveň nařídilo finanční řiditelství, aby přeplatek na pensi a válečné podpoře per 2360 Kč byl při prvé výplatě sražen. Stížnost podaná proti tomuto rozhodnutí vytýká,Rozhodnutím z 13. února 1923 sdělilo gfř v Bratislavě st-H k jeho se zmíněnou stížností současně podanému rozkladu proti rozhodnutí gfř v Bratislavě z 29. listopadu 1922, že částka 1000 K, o niž mu na dodatku ze zvýšené pense za dobu od 1. září 1919 do 31. prosince 1921 méně bylo vyplaceno a přeplatek na pensi v částce 2360 K, tedy celkem 3360 K, jest diference, kterou mu za dobu od 1. ledna 1919 do 30. září 1919 vyplatil berní úřad v Košicích následkem zvýšení jeho pensijních požitků původních podle výnosu maďarského min. sprav. č. 7142/1919 M. E. t. j. t. zv. Karolyiovské přídavky za režimu bolševického v Maďarsku, kteréž zvýšení však státem čsl. uznáno nebylo a že proto tato částka byla sražena.Do tohoto rozhodnutí podal Štěpán R. rovněž stížnost.Stížnost doznává, že st-li bylo vyplaceno košickým berním úřadem dne 24. června 1919 o 1600 K více pense a 640 K bytové pense a dne 3. července 1919 800 K pense a 320 K bytného, tedy celkem 3360 K.Přes to však označuje postup žal. úřadu, pokud tento peníz st-li z pensijních požitků sráží, za nezákonný a namítá, že výplata učiněna byla bolševickou maďarskou vládou za jejího režimu v Košicích, že nebylo ani v jednom ani v druhém případě placeno z hotovosti čsl. státní pokladny ani v čsl. měně, nýbrž výlučně »bílými penězi« dovezenými z Budapešti a že proto nemůže čsl. stát výplatu, která nebyla učiněna jím, ani s jeho vědomím nebo souhlasem a také ne ze státních peněz nebo penězi uznanými čsl. státem jako zákonné platidlo, ve svůj prospěch započítati, tím méně pak plným obnosem v měně čsl., tedy obnosem obdrženou hodnotu mnohonásobně převyšujícím.Zkoumaje důvodnost této námitky vycházel nss z těchto úvah:Okolnost, že výplata stala se bolševickou maďarskou vládou, přiznává žal. úřad sám.Ovšem je žal. úřad toho náhledu, že když výplata se stala berním úřadem v Košicích a na právním základě čsl. státem neuznaném, že ji mohl jako přeplatek odpočísti.Nss vyslovil již ve svém nálezu Boh. 1299 fin., že ani v době, kdy bolševická maďarská vláda vykonávala v Košicích faktickou moc, nezanikla tam právně svrchovanost Čsl. státu a že tudíž jakákoliv opatření, která snad v uvedené době tam bolševická maďarská vláda učinila, jsou vůči čsl. státu bezúčinna.Na tomto svém právním náhledu setrvává nss i v tomto případě.Je-li tudíž nesporno, že částka 3360 K byla st-li vyplacena bolševickou maď. vládou, resp. na její rozkaz orgány, jimiž ona uvedla v chod berní úřad v Košicích, tedy nikoliv čsl. úřadem a na právním podkladě čsl. státem neuznaném, pak ovšem při zásadě, že opatření bolševické maďarské vlády učiněná v Košicích v době, kdy tam vykonávala faktickou moc, nemají žádné účinnosti proti čsl. státu, výrok žal. úřadu v nař. rozhodnutí, jímž sráží částku st-li takto vyplacenou z jeho pensijních požitků, je nezákonný. Při tom otázka, v jakých penězích výplata se stala, jest otázkou podřadnou.Byío proto nař. "rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss pro nezákonnost, aniž bylo dále třeba zabývati se ostatními vývody stížnosti.