NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 2

Čís. 16424.

Právní moc rozsudku o kladné žalobě určovací.
Byla-li kladná žaloba určovací (§ 228 c. ř. s.) pravoplatně zamítnuta jen z formálního důvodu, že mohla býti podána žaloba na plnění a že tedy nemá žalobce právního zájmu na rozsudkovém určení existence svého práva, nevadí takové zamítnutí určovací žaloby podání žaloby na plnění.
(Rozh. ze dne 27. října 1937, R I 979/37.)
Srv. rozh. č. 14246, 4646 Sb. n. s.
Žalobou C 204/35 se žalující rybářské družstvo »F.« domáhalo zjištění, že mu na pozemcích p. č. 238/1, 238/2, 170/2, 170 a 179 v Č. přísluší právo rybolovu společně se žalovanou firmou. Prvý soud rozsudkem ze dne 20. února 1936, č. j. C 204/35-14, zamítl žalobu z věcných důvodů a odvolací soud napadený rozsudek s konečnou platností potvrdil, avšak z jiných důvodů, že totiž rybářské družstvo mohlo žalovati na plnění, a že proto schází právní zájem, na brzkém zjištění, vyžadovaný § 228 c. ř. s. pro určovací žalobu. Poté podalo uvedené rybářské družstvo žalobu na plnění, aby totiž byla žalovaná firma uznána povinnou trpěti na dotčených pozemcích výkon práva rybolovu žalujícím družstvem společně s ní (žalovanou). Proti žalobě vznesla žalovaná firma námitku, že souzená věc byla ve sporu C 204/35 pravoplatně rozhodnuta. Soud prvé stolice vyhověv námitce rozsouzeného sporu, zamítl žalobu o plnění. Rekursní soud zamítl uvedenou námitku a uložil soudu prvé stolice, aby dále o věci jednal a znovu rozhodil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Názor dovolací stěžovatelky, že žalobě brání námitka věci pravoplatně rozsouzené sporem C 204/35, jest mylný. Ve sporu C 204/35 nebylo o nároku žalujícího družstva rozhodnuto věcně, nýbrž jen z důvodů čistě formálních, neboť v té příčině není rozhodujícím rozsudek prvé stolice, nýbrž rozsudek soudu odvolacího, který na řádně podané odvolání rozsudek prvého soudu přezkoumal a shledal, že určovací žaloba není oprávněna po formální stránce, totiž pro nedostatek právního zájmu ve smyslu § 228 c. ř., a že proto není třeba zabývati se žalobním nárokem s věcného hlediska. Rozsudkový výrok prvého soudu byl sice odvolacím soudem potvrzen, ale na místě odůvodnění rozsudku prvé stolice nastoupily důvody rozsudku soudu odvolacího. Úvahy dovolací stěžovatelky, že by se byl rozsudek prvé stolice ve sporu C 204/35 stal také pravoplatným, kdyby odvolání proti němu bylo opožděné nebo formálně vadné, a že je bez významu, na základě jakých okolností se rozsudek stal pravoplatným, nejsou případné, neboť by v takovémto případě nedošlo k přezkumu rozsudku odvolacím soudem a odvolání bylo by muselo býti odmítnuto, kdežto ve sporu C 204/35 odvolací soud rozsudek prvé stolice přezkoumal a výrok zamítající žalobu jinak odůvodnil. Byla-li však kladná žaloba určovací pravoplatně zamítnuta jen z formálního důvodu, že mohla býti podána žaloba na plnění a že tedy žalobce nemá právního zájmu na rozsudkovém určení existence svého práva (§ 228 c. ř. s.), nevadí takové zamítnutí jeho určovací žaloby podání žaloby na plnění.

Citace:

Čís. 16424. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 445-446.