Č. 11444.Školství. — Samospráva obecní: Zákony č. 77/1927 a 169/1930 Sb. nebyl změněn předpis § 2 zák. č. 16/1873 z. z. čes., podle něhož věcný náklad na školy národní nese primérně obec školní, representovaná místní školní radou.(Nález ze dne 27. září 1934 č. 16493.)Věc: Město K. proti okresnímu výboru v Kralupech n. Vlt. o školní rozpočet.Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.Důvody: Obecní zastupitelstvo města K., upravujíc podle § 4 odst. 3 zák. č. 77/27 Sb. ve znění zák. č. 169/30 Sb. ve schůzi dne 30. října 1931 školní rozpočet obce K. na r. 1932, usneslo se mezi jiným také vyloučiti z něho položku na školníky, v částce 50805 Kč preliminovanou, a přenésti ji do rozpočtu obecního.K odvolání mšr-y zrušil okr. výbor v Kralupech, slyšev ošv, nař. rozhodnutím usnesení obecního zastupitelstva a nařídil, aby položka na školníky byla zařazena opětně do rozpočtu školního. Rozhodnutí je odůvodněno v podstatě takto: Školní obec jest podle ustanovení § 2 zák. č. 16/1873 z. z. čes. povinna postarati se o věcný náklad na obecné školy, k němuž náleží čistění, osvětlování, vytápění místností a pod. Povinnost tu plní podle § 25 zák. č. 292/1920 Sb. svým orgánem, míst. škol. radou, která práce ty může obstarávati toliko zřízenci. Jest tedy výhradným jejím právem také ustanovovati zřízence a rozhodovati o jejich právech a povinnostech; potřeba na ně patří do rozpočtu školního. Obec místní, i když její obvod shoduje se s obvodem obce školní, nemá práva do této kompetence mšr-y jako orgánu školní obce zasahovati. Právní postavení tohoto orgánu vyložil nss v nál. Boh. A 670/21.Městská obec K. ve stížnosti podané k nss-u shledává stanovisko okr. výboru nezákonným. Odporuje prý zák. č. 77/27 Sb. ve znění zák. č. 169/30 Sb., jímž provedena byla nová úprava finančního hospodářství svazků územní samosprávy a jehož § 4 — podle § 29 — zrušil ustanovení § 2 zák. č. 16/1873 z. z. čes. Z povinnosti místní obce, hraditi schodek školního rozpočtu, vyplývá, že jde o výdaj obce a že jest jejím finančním zájmem zajistiti si náležitý vliv na ustanovení školní potřeby a úhrady. Hradí-li náklad na školní zřízence obec místní, je také oprávněna je ustanovovati, rozhodovati o výši jejich služebních požitků a potřebu na ně preliminovati v rozpočtu obecním. Školní obec nemá žádných příjmů, všechny její potřeby uhražuje obec místní. Úřadem dovolávaného nál. na sporný případ použíti nelze.Stanovisku stížnosti nemohl nss přisvědčiti. Podle § 2 zák. č. 16/1873 z. z. čes. náleží obci školní, aby pečovala o zřízení a udržování školní budovy, o vytápění, osvětlování a čistění školních místností atd. — a aby hradila náklady vznikající při správě těchto záležitostí. Práce s tím spojené obstarává míst. škol. rada. Paragraf 25 zák. č. 292/1920 Sb. ukládá mšr-ě mimo jiné v bodu 4, aby vykonávala veškeré práce, spojené s opatřováním věcných potřeb školních. Pokud příjmy školní obce, plynoucí od jednotlivců, korporací a fondů, k úhradě věcných nákladů, tížících školní obec, nepostačují, hradí schodek školní obec, a to tím způsobem, že se schodek školního rozpočtu repartuje na přiškolené obce místní, které jsou pak povinny tangentu na ně připadající vložiti do svého rozpočtu a uhraditi z prostředků obecních (§§ 10—12 zák. č. 16/1873 resp. č. 85/1880 z. z. čes.).Stížnost má za to, že tento právní stav byl změněn zák. č. 77/1927 a 169/1930 Sb., leč neprávem.I tyto zákony zachovávají dosavadní právní stav, podle něhož věcný náklad školský nese primérně obec školní, tedy subjekt od obce politické právně rozdílný. Obce politické, které tvoří dohromady obec školní, jsou pouze povinny, aby podle příslušné repartice poskytly na úhradu schodku rozpočtu školního příspěvek (§ 4 odst. 1). Jenom tento příspěvek tvoří výdajovou položku rozpočtu obce politické, v jehož mezích se uhradí stejně jako ostatní potřeby obecní. Významu nemá ve směru dnes sporném ustanovení § 4 cit. zák., že se nedovoluje vybírati zvláštní obecní přirážky školní, neboť i podle dosavadního stavu tyto t. zv. obecní přirážky školní nebyly svou povahou nic jiného, nežli přirážky obce politické, vázané účelovým určením, pro něž platily jen některé, oběma cit. zákony právě odstraněné zvláštnosti (§ 12/2 zák. č. 16/73 z. z. čes.).Na zmíněném právním stavu nebylo posléze nic změněno ani předpisy cit. zákonů, jimiž kompetence k instančnímu rozhodování o školním rozpočtu a dozorčí úprava tohoto rozpočtu byly přikázány úřadům pověřeným dohledem nad obcemi politickými, a posléze i kompetence k stanovení rozpočtu školního v určitých mezích přenesena s místní školní rady na obecní zastupitelstvo. Stalo se tak vzhledem k eminentnímu finančnímu zájmu, jaký na úpravě školního rozpočtu mají obce politické, aniž by tím však bylo co měněno na právním stavu, podle něhož subjektem, nesoucím věcný náklad školní a povinným pečovati o věcné potřeby školské jest obec školní, jednající zásadně svým orgánem, t. j. míst. škol. radou; důsledně také zák. č. 169/1930 Sb. tam, kde stanovení rozpočtu školního dává do kompetence obecního zastupitelstva, přiznává orgánu, který rozpočet sestavil (míst. škol. radě), právo do usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu se odvolati.Jestliže tedy st-lka jedině na ustanovení cit. § 4 zák. č. 77/27 Sb. zakládá svůj názor, že položka na školní zřízence patří do rozpočtu obecního, důsledkem čehož jen obec místní je oprávněna stanoviti její podklad, t. j. určiti výši služebních požitků a školní zřízence jmenovati, a jestliže při tom nepopírá, že před účinností zák. č. 77/27 Sb. bylo právem a povinností mšr-y jako orgánu školní obce nejen pečovati o topivo, prostředky osvětlovací a čistící pro školní místnosti, nýbrž i o jich řádné použití pracovními výkony zřízenců a tím ovšem také o vhodný výběr těchto pomocných sil, určování jejich služebního poměru a preliminování příslušné potřeby ve školním rozpočtu, nemohl nss — nemaje důvodu řešiti takto nespornou otázku, zda i náklad na školní zřízence je nákladem ve smyslu § 2 zák. č. 16/1873 — uznati nař. výrok žal. úřadu v rozporu se zákonem.