Čís. 13357.

Bývalý manžel nemůže se domáhati náhrady majetkové škody na tom, kdo, dopustiv se cizoložství s bývalou manželkou žalobcovou, rozvrátil manželství, takže bylo nakonec rozloučeno.
(Rozh. ze dne 9. března 1934, Rv I 1377/32.)
Žalobce domáhal se náhrady majetkové škody, kterou prý mu způsobil žalovaný tím, že, dopustiv se cizoložství s bývalou manželkou žalobcovou, rozvrátil jeho manželství, jež bylo nakonec rozloučeno. Žádal náhradu výloh, jež měl s nájmem a zařízením manželského bytu, dále náklady pro detektivní kancelář a útraty ve sporech manželských a ve sporu o dítě. Procesní soud prvé stolice neuznal žalobní nárok důvodem po právu. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Právní následky cizoložství jsou stanoveny jednak v trestním právu v § 502 tr. zák. v hlavě třinácté, pojednávající o přečinech a přestupcích proti veřejné mravopočestnosti, jednak v právu občanském. V žádném z nich není stanoveno ručení za majetkové škody. Předpisy ony slouží ochraně zájmů rodinných a manželských, nikoli ochraně zájmů majetkových. Ručení za škody majetkové nelze tu dovozovati ze všeobecných předpisů § 1294 a násl. obč. zák., any takové majetkové zájmy nejsou předmětem ochrany v předpisech o cizoložství, nýbrž musilo by tu býti v zákoně o tom zvláštní ustanovení, jak je tomu v jiných podobných případech. Takového zvláštního předpisu o ručení za škodu materielní však v zákoně není. Podle toho nelze tedy cizoložství v právním smyslu uznati za příčinu majetkové škody a za právní důvod nároku na její náhradu, třebaže ve skutečnosti může cizoložstyí vésti i k majetkovým škodám nevinného manžela. Dovolatel neprávem se dovolává předpisu § 1330 obč. zák., kterého tu nelze použiti, jakož i § 126 ústavní listiny čís. 121/20, protože v něm nebylo nic změněno na zmíněných již předpisech práva trestního a občanského.

Citace:

č. 13357. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 318-318.