Authors:
= Váž. civ., 16 (1934), sv. 2
PDF

Čís. 14039.


Předložením dražebních podmínek jedním z vymáhajících věřitelů zachová se dražební řízení i ve prospěch ostatních.
Uložil-li prvý soud přes to přistoupivšímu vymáhajícímu věřiteli, by i on předložil ve lhůtě dražební podmínky, jinak že bude dražební řízení zrušeno, byl rekursní soud, zvěděv z rekursu povinného o nesprávném postupu exekučního soudu, oprávněn zrušiti ono usnesení a uložiti prvému soudu, by pokračoval v dražebním řízení na základě dražebních podmínek předložených vymáhajícím věřitelem.
(Rozh. ze dne 13. prosince 1934, R II 565/34.)
K exekuci vnucenou dražbou nemovitostí vedené Občanskou záložnou v O. pod E 151/33 přistoupili další věřitelé, mezi nimi i Gertruda A-ová (E 2185/33). Po odhadu předložila Občanská záložna v O. dne 8. června 1933 návrh dražebních podmínek. K návrhu dlužníků byl proveden nový odhad nemovitostí, načež soud vyzval usnesením ze dne 27. srpna 1934 vymáhající věřitelku Gertrudu A-ovou, by do 14 dnů předložila dražební podmínky pod následky § 145 ex. ř. Toto usnesení napadli dlužníci. K jejich rekursu zrušil rekursní soud napadené usnesení a uložil prvému soudu, by v dražebním řízení pokračoval na základě dražebních podmínek, předložených vymáhající věřitelkou Občanskou záložnou v O. dne 8. června 1933. Důvody: Vymáhající strana Gertruda A-ová jest jen věřitelkou, přistoupivší k zahájenému již řízení E 151/33. Tak také zněl i její původní návrh. Nástin dražebních podmínek může sice býti předložen vymáhající stranou zároveň s návrhem na povolení exekuce, dokonce nejen vedoucím věřitelem, nýbrž i věřiteli k řízení přistoupivšími, avšak, nestalo-li se‘tak u žádného z vymáhajících věřitelů, může býti vyzván k předložení dražebních podmínek jen věřitel vedoucí, nikoliv i snad věřitelé přistoupivší a neba některý z nich. Při tom netřeba této výzvy vůbec, kdyby i některý z přistoupivších věřitelů předložil sami od sebe nástin dražebních podmínek. Podle nich pak exekuční soud zařídí, čeho třeba k pokračování v exekučním řízení. Nástin dražebních podmínek může býti také předložen i v období řízení, kdy ještě odhad nemovitostí nebyl proveden anebo nebyla odhadní hodnota soudem stanovena. Neboť právě soudu přísluší toto číselné určení odhadní hodnoty, a to samostatným usnesením, pří němž i případný obsah dražebních podmínek jakožto návrh odhadní hodnoty zajisté jest bezvýznamný. V souzeném případě předložila již vedoucí vymáhající věřitelka dražební podmínky před tím, než pp do- datečném odhadu a k vyřízení námitek přikročil soud k rozhodnutí o výší odhadní hodnoty. Nebylo proto třeba, by soud vůbec vyzýval ještě některého z vymáhajících věřitelů, tím méně věřitele přistoupivšího k předložení dražebních podmínek.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu dlužníků.
Důvody:
Neprávem uložil prvý soud vymáhající věřitelce Gertrudě A-ové předložiti dražební podmínky, poněvadž tato věřitelka přistoupila k dražebnímu řízení zahájenému vymáhající věřitelkou Občanskou záložnou v O., kteráž podala ve smyslu § 145 ex. ř. nástin dražebních podmínek již dne 8. června 1933 a navrhla podáním ze dne 14. dubna 1934 pokračovati v odloženém řízení, a tomuto návrhu exekuční soud vyhověl. Předložením dražebních podmínek jedním z vymáhajících věřitelů zachová se dražební řízení i ve prospěch ostatních (Neumann-Lichtblau: Comentar zur Exekutionsordnung 3. vyd. 1. díl str. 521). Proti usnesení exekučního soudu o předložení dražebních podmínek nepříslušel vymáhající věřitelce Gertrudě A-ové rekurs podle § 239 čís. 4 ex. ř. a nemohla ji ani stihnouti újma v tom směru, že by její dražební řízení bylo zrušeno pro nepředložení dražebních podmínek, poněvadž postup exekučního soudu neodpovídal zákonu. To správně vystihl rekursní soud, jenž, zvěděv z rekursu povinných o nesprávném postupu exekučního soudu proti vymáhající věřitelce, zrušil ono usnesení, poněvadž odporovalo zákonu, a právem uložil prvému soudu, by pokračoval v dražebním řízení na základě dražebních podmínek předložených Občanskou záložnou v O., jež ovšem bude v soulad uvésti s výsledky odhadních hodnot. Po této stránce je považovati usnesení rekursního soudu za změňující, proti němuž je dovolací rekurs přípustný.
Citace:
č. 14039. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, číslo/sešit 14039, s. 500-501.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).