Mittheilungen des k. k. Finanzministeriums (seš. 3.) přinášejí dvě stati o daních přímých. První, »Zur Statistik der Personaleinkommensteuer im Jahre 1898«, (str. 957—1101) podává vyšetření o počtu censitů dle pohlaví a hlavního povolání v jednotlivých stupnicích příjmů, v souvislosti s výší poplatního příjmu (tedy bez ohledu na ustanovení §§ 173 —175. zák. z r. 1896) a s dalším rozlišením dle postavení v hlavním povolání podnikatel, úředník, pomocník) a dle poměru služebního. — Censitů definitivně zjištěno 733157, a poplatný příjem ve výši 1194644707 zl.; o něco více než původně bylo napočítáno. ⅔ censitů náleží do stupnice příjmů až do 1200 zl., asi ⅓ do stupnice 1200—20000 zl., a nepatrný zlomek do stupnice nad 20000 zl.; naopak více než ½ příjmů patří do stupnice příjmů 1200—20000 zl, ⅓ do stupnice až do 1200 zl. a skoro ⅐ do stupnice nad 20000 zl. Účastenství žen jest celkem nepatrné, ve stupnicích do 3600 zl. asi ⅒ poplatníků, ve stupnici nad 20000 zl. asi ¼. Poměr mezi povoláním na jedné, a počtem censitů jakož i výší příjmů na druhé straně znázorňují tato čísla: produktivní povolání 687, liberální povolání 308 s příjmem 650342 zl. (z každého 1000 poplatníků a z každého 1000 zl. příjmů). Poměr úřadníků kolísá dle hlavního povolání zaměstnavatelů, jak počtem (na př. u zemědělství ⅙ obchodu ¼ atd.) tak i podílem na příjmu (na př. u peněžnictví 2 samostatní s příjmem 15, 17 úředníků s příjmem 23, z každého 1000 censitů a 1000 zl. úhrnného příjmu; poměr sil pomocných jest veskrze jako 2:1. Další tabelly přinášejí srovnání o produktivních a liberálních povoláních, o poměru, jakým jednotlivá povolání zastoupena jsou v různých stupnicích příjmu, o poměru mezi censity mužskými a ženskými, o statistice v uvedených směrech se stanoviska té které země atd.
Druhá stať (str. 1171—1608) podává výsledky o ukládání osobní daně z příjmů a daně ze služného za rok 1900. Osobní daň z příjmů vyměřena 800357 (754643)1 subjektům berním, s úhrnným počtem 1553148 osob (1453953) čili 9,22% 8,65) všeho obyvatelstva, z čistého příjmu 2565258385 K (2431344648). V Čechách tvoří z celkového příjmu příjem z pozemků 10,68% (11,26), z budov 9,50 (9,86), z podniků 30,21 (29,58), z platů služebních 35,27 (34,25), z jmění kapitálového 13,05 (12,98) atd. Morava vykazuje celkem větší příjem z pozemků, Slezsko naopak menší. Na osobní dani z příjmů předepsáno 48683637 K (46246332); na sumě této participují Dolní Rakousy 45,69%, Čechy 20,60 (20,35), Morava 7,14 (6,83), Slezsko 1,92 (1,88), Halič asi tolik, co Morava. V Čechách připadá 84,61% (84,93) z celkového počtu censitů na stupnici příjmů 1200—3600 K, 10,72% (10,48) na stupnici 3600—7200 K, 2,60% (2,51) na stupnici 7200—12000 K, a 1,85 (1,87) na stupnici nad 12000 K; celkem tytéž cifry vyskytují se i v jiných zemích, vyjímaje Dolní Rakousy. Vyšší daň ze služného nevykazuje nic zvláštního; uloženo na dani 1834081 K (1690533). — Další statistika uvádí 1. počet censitů vzhledem k počtu obyvatelstva, a počet výhod dle §§ 173. I., II., III., 174. zák. z r. 1896; 2. výši zdaněného příjmu (z pozemků, budov, podniků, služebních příjmů, kapitálů, pak výši veřejných dávek, úroků z dluhů, trvalá, břemena); 3. počet poplatníků v té které stupnici příjmů a výši uložených sazeb — vše dle zemí vzhledem i bez ohledu na ukladací okresy. Ze statistiky ad 2. povšimnutí zasluhují rubriky veřejné dávky a úroky z dluhů; prvá vyjadřuje berní sílu okresů neb měst, která však nestojí často při srovnávání v poměru se zjištěným příjmem; druhá rubrika jde zajisté z valné části na zadlužení hypothekární. Dr. B. Fux.

1. Čísla v závorce značí číslici z r. 1899.