NPD documents search: Právník, 65 (1926) - Doložka k excisní žalobě

Čís. 125.

Předražování. Požadování přemrštěné ceny jest trestným bez ohledu na to, zda kupitel zjednává si ukoupenou věc pro vlastní potřebu, či za účelem dalšího zcizení.
(Rozh. ze dne 5. února 1920, Kr I 595/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované Matildy Š. do rozsudku krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. září 1919, pokud jím uznána byla vinnou přestupkem přemršťování cen podle § 20, č. 1 cís. nař. ze dne 24. března 1917, čís. 131 ř. z., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost tvrdí, že jednáním obžalované není naplněna skutková podstata § 20 cís. nař. ze dne 24. března 1917, čís. 131 ř. z. proto, že tu nešlo o využitkování mimořádných poměrů válkou způsobených, neboť Pavel R. nekupoval prý bot pro sebe nebo svou rodinu, protože by jich pro sebe nebo svou rodinu nezbytně potřeboval a musil se z nezbytné vlastní potřeby nechati využitkovati, nýbrž za účelem dalšího zcizení, by jimi obchodoval. Že Pavel R. kupoval boty, by jimi dále obchodoval, není sice v rozsudku zjištěno, než, ani kdyby se to dle obsahu některých míst ve spisech trestních předpokládalo, nejevil by se naříkaný výrok rozsudkový právně mylným. Stanově složky skutkové podstaty přímého předražování, nerozeznává totiž cís. nařízení ze dne 24, března 1917, čís. 131 ř. z. ani co do osoby prodávajícího (po případě vyměňujícího) ani co do osoby toho, od něhož cena zjevně přehnaná se požaduje nebo přijímá, je-li obchodníkem čili nic a nabývá-li kupující předmětu potřeby pro sebe nebo svou rodinu či za účelem dalšího zcizení. Že neuvedení této okolnosti není nahodilé a neúmyslné, patrno ze znění § 21, kde činěna je předpokladem použitelnosti tohoto ustanovení. Okolnost řečená pak nemá významu ani s hlediska té náležitosti skutkové podstaty § 20, jež záleží ve využitkování mimořádných poměrů válkou vyvolaných. Mimořádné poměry válkou vyvolané záležejí po výtce jednak v nedostatku předmětů potřeby — ať již je skutečný nebo do jisté míry zjištěnými machinacemi majitelů zboží uměle vyvolán a udržován — a v neuspokojitelnosti nebo nedostatečné uspokojitelnosti poptávky po nich, — jež zase z části je zvýšena snahou opatřiti se zásobami nad míru bezprostřední potřeby; — jednak dílem v hospodářském, dílem v duševním stavu obyvatelstva, jež buď nuceno, buď ve strachu o své zaopatření předměty potřeby, náchylno je povolovati držitelům předmětů takových ceny převyšující jejich vnitřní a skutečnou směnnou hodnotu. Tento stav, tato nálada mohou jeviti své účinky právě tak u přímého spotřebitele, snažícího se o nabytí věci pro osobní její nezbytnost, jako u toho, kdo vyhledává nabytí věci za účelem obchodování s ní. Kdo pak s nimi počítá jakožto s úkazem obecným, by kladl cenové požadavky, jejichž uspokojení by bez nich nemohl očekávati, ten využívá mimořádných poměrů válkou vyvolaných. Činil-li by tak věda, že kupujícímu osobně nezbývá nežli za každých podmínek nabýti předmětu potřeby, využil-li by úmyslně, ujednávaje prodej, osobní tísně kupcovy k nabytí plnění, jehož majetková hodnota je v nápadném nepoměru k hodnotě toho, co mu sám poskytuje, dopustil by se již lichvy ve smyslu § 4 cís. nařízení ze dne 12. října 1914, č. 275 ř. z. Právě z toho, že vedle toho cís. nařízení o lichvě ukázala se potřeba zvláštních cís. nařízení proti předražování, by trestně postihnuty byly také některé antisociální činnosti pod obecná ustanovení o lichvě nespadající, je patrno, že obor použitelnosti cís. nařízení z 24. března 1917 je širší, a že vytýčené tuto trestné skutkové podstaty, zejména podstata § 20, nedovolují interpretace tak úzké, jak se jí domáhá stížnost zmateční.

Citace:

Čís. 125. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 190-191.