NPD documents search: Všehrd, 10 (1929) - Exekuce proti vyslanecké budově?

K výkladu § 265 odst. 2 a) zák. č. 76/27 Sb. z. a n. o přímých daních.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 24. ledna 1936 č. j. R I 1430/35.)
Okresní soud v N. rozvrhuje nejvyšší podání za dražebně prodanou jednu šestinu nemovitostí, vyhověl odporu knihovní věřitelky O. Z. v N. a nepřiznal výsadní pořadí pohledávkám berního úřadu na dlužné daně výdělkové, nemocenské pojišťovny na příspěvcích sociálního pojištění (pro kterouž pohledávku bylo zahájeno dražební řízení) a úrazové pojišťovny dělnické na dlužných příspěvcích úrazového pojištění (pro kterouž pohledávku přistoupila pojišťovna k dražebnímu řízení).
Krajský soud v H. K. potvrdil rozvrhové usnesení v celém
rozsahu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacím rekursům. Důvody exekučního soudu:
Na rozvrhovanou podstatu činí nárok ve výsadním pořadí berní úřad pro alikvotní část dlužné daně výdělkové, okresní nemocenská pojišťovna pro dlužné příspěvky sociálního pojištění a úrazová pojišťovna dělnická pro dlužné příspěvky úrazového pojištění.
Z odhadního protokolu vylývá, že jen část nemovitostí slouží k provozu pekařské živnosti dlužníkovy, část je však objektem nájemním. Znalec, který prováděl původní odhad, k žádosti knihovní věřitelky O. z. v N., dodatečně k rozvrhovému roku předložil výpočet podlahových ploch prodávaných nemovitostí, z něhož vyplývá, že z celkové podlahové plochy 572 m2 slouží živnosti pekařské jen 124 m2, tedy jen 24,9%. Podle ustanovení zákona č. 76/27 Sb. z. a n. přísluší výsadní pořadí veřejným dávkám jenom v tom případě, když nemovitost výlučně nebo převážně slouží k provozu živnostenského podniku. V daném případě není dána ani převážnost, tím méně výlučnost.
Ostatně i vzhledem k tomu, že se dražebně prodává ideální šestina nemovitosti, jest vyloučeno přiznati výsadní pořadí přihlášeným pohledávkám.
Soud se nemohl zabývati dalšími skutečnostmi odůvodňujícími přiznání přednostního pořadí, protože řízení rozvrhové jest konečným úkonem dražebního řízení. Proto nebylo žádané výsadní pořadí přiznáno.
Ke stížnosti okresní nemocenské pojišťovny a úrazové pojišťovny zaujal rekursní soud toto stanovisko:
Nedoplatkům veřejných dávek a daní lze přiznati výsadní pořadí při rozvrhu nejvyššího podání z dražebně prodané nemovitosti, jen, je-li prokázáno předloženými doklady a exekučními spisy, že nemovitost převážně nebo výlučně slouží podniku živnostenskému, jenž je podroben výdělkové dani. Nejsou-li přihlášky řádně doloženy, není soud ani oprávněn tím méně povinen opatřovati si doklady za účelem přiznání přednostního pořadí nebo si zjednávati vysvětlení mimo rámec řízení rozvrhového.
K názoru, že přednostní pořadí nepřísluší přihlášeným pohledávkám, dospěl soud na základě spisů a zejména ze zjištění, že necelá čtvrtina nemovitosti slouží pekařské živnosti, kdežto ostatek jsou obytné místnosti a jiná provozovna, nepatřící ani vlastníku prodávané ideální šestiny ani ostatním spoluvlastníkům.
Ani, jako doklad, předložené potvrzení stavebního úřadu nevyvrací správnost zjištění prvého soudu a proto nejsou dány předpoklady § 210 ex. ř. ke zjištění, že nemovitost slouží převážně provozu živnosti a nebylo proto stížnostem vyhověno a rozvrhové usnesení v napadených částech potvrzeno.
Z důvodů nejvyššího soudu:
Není nyní za platnosti zákona č. 76/27 Sb. z. a n. rozhodno, zda nemovitost byla věnována provozování výdělečného podniku, jak tomu bylo dříve za platnosti zákona č. 220/96 ř. z.,
nýbrž rozhoduje výhradně, slouží-li nemovitost výlučně nebo aspoň převážně provozu výdělečného podniku. V tom směru se poukazuje na rozhodnutí čís. 10586, 11403, 11677 a 13588 Sb. n. s. civ.
Okolnost, že nemovitost slouží převážně nebo výlučně určitému podniku, musí býti zjevná z exekučních spisů, nebo prokázána předloženými doklady nejpozději při rozvrhovém roku (§ 210 ex. ř.). Není-li těchto předpokladů, není soud ani povolán ani oprávněn zjišťovati skutečnosti rozhodné pro přiznání či nepřiznání výsadního pořadí. (Viz č. 10290, 10586 a 11980 Sb. n. s. civ.)
V souzeném případě není však převážnost zjevná ani z exekučních spisů ani z předloženého potvrzení stavebního úřadu. Naopak jest zjištěno exekučními spisy, a zejména též dodatečným posudkem znalce, jenž prováděl původní odhad, že podlahová plocha místností, sloužících k provozu pekařské živnosti dlužníkovy, činí jen 24,9% celkové podlahové plochy prodávaných nemovitostí.
Soud nebyl povinen se zabývati vývody dovolacích rekurentek, že hospodářský význam podniku převažuje hospodářský význam ostatní části nemovitostí, protože z exekučních spisů nevychází najevo dostatečný skutkový podklad pro toto tvrzení a rekurentky nepodaly dostatečných dokladů k řešení této otázky v řízení u exekučního soudu.
Ostatně ani pro posouzení nájemní výnosnosti prodávané nemovitosti v poměru k pekařské živnosti nebylo dostatečných dokladů, takže ani po této stránce nemusil se zabývati soud otázkou převažujícího významu provozované živnosti.
Nebylo proto dovolacím stížnostem okresní nemocenské pojišťovny a úrazové pojišťovny vyhověno a rozvrhové usnesení v napadaných částech potvrzeno.
Poznámka: Zejména v poslední době se často řeší otázka, zda lze přiznati při rozvrhu nejvyššího podání výsadní pořadí pro veřejné daně a dávky. V uveřejňovaném případě jest jasně prokázáno, jakou důležitost má rok k rozvrhu nejvyššího podání a že právě rozvrhové řízení jest rozhodujícím pro řešení otázky přednosti. Nesmí se přehlédnouti, že právě k rozvrhovému roku nutno předložiti veškeré doklady, aby straně mohlo býti přiznáno pro její pohledávku výsadní pořadí.
Namnoze se přehlíží, že po vydání zákona č. 76/27 Sb. z. a n. o přímých daních, jest kriterium pro stanovení výsadního řízení podstatně jiné. Podle nového odhadního řádu má býti již stanoveno při odhadu, zda nemovitost slouží výlučně nebo převážně provozu podniku podrobeného výdělkové dani, však přehlíží se, že rozhodnutí o této otázce jest v rukou soudu. V uvedeném případě soudy rozhodly, že podnik nebyl převážně provozován v dražebně prodávaných nemovitostech a za podklad tohoto zjištění sloužily soudu výpočty podlahových ploch celé dražebně prodávané nemovitosti v poměru k podlahové ploše provozované živnosti.
Jakkoliv se jednalo o dražbu ideální šestiny nemovitosti, rozhodly soudy, že k posouzení otázky výlučnosti nebo převážnosti a tudíž k přiznání či nepřiznání výsadního pořadí, jest uvažovati o celé realitě bez ohledu na to, že jen část jest dražebně prodávána.
Dr. J. R. Jeništa.

Citace:

K výkladu § 265 odst. 2 a) zák. č. 76/27 Sb. z. a n. o přímých daních.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1936, svazek/ročník 75, číslo/sešit 3, s. 262-265.