Smlouvy celní.I. Pojem.Smlouvy celní jsou úmluvy, jež Rakousko-Uhersko uzavřelo na základě smluv obchodních a o plavbě loďmi ze dne 1. února 1892 č. 15 a 17 ř. z. uzavřených s Německem a Itálií, s těmito státy k potlačení podloudnictví. II. Dle smlouvy celní s Německem uzavřené zavazují se obě strany smlouvající užiti všech zákonných prostředků k potlačení podloudnictví, sebe navzájem za tím účelem podporovati a spáchané přestupky co nejrychleji oznamovali vzájemným úřadům celním a berním (v říši německé hlavním úřadům celním nebo berním, v Rakousko-Uhersku hlavním celním úřadům a komisařům finanční stráže) (§ 2 celní sml.). Úřady celní a berní jedné říše oznamte přestupky celních zákonů druhé říše, o nichž vědomosti nabyly, úřadu celnímu nebo bernímu v § 2 sml. c. jmenovanému a podejtež potřebná vysvětlení k vyšetření skutečnosti (§ 3 sml. c.). 1. Úřady vybírací obou smluvníků dovoltež vyšším úředníkům celním neb berním k tomu zmocněným nahlédnouti v místě úřadu do rejstříků a dokladů, které prokazují dopravu zboží z území jedné říše neb do území této říše; k těmto vyšším úředníkům celním a berním náležejí v Rakousko-Uhersku vrchní úředníci hlavních úřadů celních, vrchní komisaři a komisaři finanční stráže a v Německu členové hlavního úřadu a vrchní kontroloři (§ 4 cel. s.). Dále je dovoleno, by se úředníci celní a berní, stíhajíce podloudníka nebo předměty nebo stopy přestupku celního zákona, odebrali do území druhého smluvního státu za tím účelem, by tam u představených neb úřadů sbírati mohli důkazy potřebné k vypátrání skutkového děje nebo pachatele a by navrhli zjištění pachatele nebo zabavení zboží; též lze vyzvati celní a berní úředníky jednoho smluvníka dožádáním představeného jich úřadu příslušným úřadem druhého smluvníka, by vypovídali o okolnostech přestupků zákona celního (§ 6 cel. sm.). 2. Žádná smlouvající strana netrpí ve svém území spojení za účelem podloudnictví (§ 7 cel. sml.). 3. Každá smlouvající strana je povinna zabrániti, by nebyly hromaděny na blízku hranic zásoby zboží, jež podloudně má býti dopraveno do území druhého smluvníka. Uvnitř pohraničního okresu lze připustiti sklady cizího, nevycleného zboží zpravidla jen v místech celního úřadu a v tomto případě jen pod závěrou a dohledem úřadu celního (§ 8 al. sml.). 4. Dále se zavazují oba smluvníci vypravovati úřadem celním neb berním zboží, jehož dovoz nebo průvoz jest v druhém státě zakázán, jen bude-li vykázáno zvláštní dovolení; zboží toho druhu budiž u úřadů obou států zvláště označeno. Smluvníci vyrozumějtež se co nejochotněji o počtu a oprávnění míst ohlašovacích a vypravovacích, jež jsou určena na společných hranicích k přechodu zboží, o jich úředních hodinách a potřebných snad doprovázkách, jakož i o zvláštních opatřeních při dopravě železniční. 5. Každý smluvník zakáže, hroze pokutami celními, přestupky celního zákona druhého státu nejen svým příslušníkům, nýbrž i osobám, jež v území jeho přechodně bydlí, a bude bdíti ve svém území nad poddanými státu druhého, kteří jsou z podloudnictví podezřelí; k tomu cíli mohou oba státy odesílati na veletrhy, trhy a dobytčí trhy odbývané v pohraničním území druhého státu vhodné orgány pozorovací a mohou vyšší úředníci celní a berní nahlédati do protokolů o trzích dobytčích a zjednati si opisy (§ 12 cel. sml.). Přestupky zákazů dovozu, vývozu a průvozu druhého státu a činy, jimiž byla dávka dovozní a vývozní odňata, ohroženy jsou dle volby buď zabavením předmětu, pokud se týče, složením plné hodnoty jeho a mimo to přiměřenou pokutou peněžní aneb týmiž tresty, jež položeny jsou na přestupky domácích zákonů o dávkách a vy- měří se obnos trestu dle sazby státu, jehož zákon byl přestoupen (§ 13 cel. sml.). Přestupky celních zákonů druhého státu, jimiž nebyl porušen zákaz dovozu, vývozu nebo průvozu neb nemohla neb neměla býti dávka odňata, buďtež patřičnými pokutami peněžními trestány (§ 14 cel. sm.). Tresty na svobodě neb k práci (s výhradou vytrpění nevykonatelných pokut peněžných vazbou a práci) jakož i tresty na cti, odnětí oprávnění živnostenských neb prohlášení nastalého odsouzení co zostření trestu, nemusí žádný smluvník připustiti (§ 15 cel. sml.). Za to nelze však vyloučiti neb obmeziti zákonné trestání jinakých přestupků, přečinů a zločinů, jež sběhly se snad při porušení celních zákonů druhého státu, jako urážek, vzepření, vyhrůžek neb násilností, padělání, podplácení a pod. (§16 cel. sml.). Ш. Dle úmluvy celní docílené s Itálií nařizuje každý smluvník svým zřízencům, již povoláni jsou k zabránění neb k oznamování přestupků domácích zákonů celních a monopolních, by, jakmile seznají, že přestupek takový spáchán byl neb spáchán býti má, mu zabránili, v obou pak případech to oznámili příslušnému úřadu domácí země (§§ 1 a 2 cel. sml.). Finanční úřady jednoho státu sdělte přestupky zákonů celních a monopolních druhého státu, o nichž vědomosti nabyly, finančním úřadům druhého státu a podejte jim příslušná vysvětlení; finančními úřady rozumí se v Rakousko-Uhersku okresní finanční ředitelství, hlavní celní úřady, finanční inšpektoři a komisaři finanční stráže a v Italii ředitelství nepřímých daní, hlavní celní úřady, inšpektoři a důstojníci finanční stráže (čl. 3 cel. sml.). Též mohou oba státy vysýlati k celním úřadům úředníky za tím účelem, by seznali stav celnictví a střežení hranic, k čemuž budiž úředníkům těmto příležitost co nejochotněji poskytnuta; dále udíleti si budou smluvníci žádaná vysvětlení o účetnictví a statistice v obou územích celních (čl. 5 sml. cel.). Zřízencům finanční stráže obou smluvníků, jež dohlížejí na vodách jezera Gardského, je dovoleno podloudníky, již zpozorují ve vodách své země, na území cizího státu stíhati až do vzdálenosti 100 metrů od břehu a je i se zbožím podloudným do této vzdálenosti zadržeti a zadržené zboží, jakož i prostředky dopravní a podloudníky odevzdati důchodkovému úřadu své země za příčinou zavedení zákonného řízení trestního. Každý smluvník se zavazuje dovoliti přechod zboží, jehož dovoz neb průvoz je v území druhého státu zakázán, jen prokáže-li se zvláštní povolení; dále obstarati výstup zboží, jež je určeno pro druhý stát a jež clu podléhá, jen do úřadu k tomu dostatečně oprávněného a v těch hodinách denních, by zboží došlo úřadu tohoto v čas dovolený a by se zabránilo každé zastávce a úchylce od celní dráhy mezi úřady obou území. Ohledně přestupků celních a monopolních, spáchaných na újmu druhého státu, zavazují se oba smluvníci pachatele k žádosti příslušného úřadu druhého státu stanoveným trestem trestati, když je obviněný poddaným státu, který jej chce vyšetřovati a trestati neb když obviněný, nejsa poddaným tohoto státu, tam v čas spáchání přestupku, byť i jen přechodně bydlil a tamtéž po dojití návrhu stíhacího byl postižen; dlužno však užiti trestů stanovených zákony státu dožadujícího, pokud jsou mírnější a budiž trest na majetku vyměřen dle sazby státu, jehož zákony celní neb monopolní byly porušeny (čl. 14 cel. sml.); úřední údaje úřadů neb zřízenců druhého státu požívají téže průvodnosti, jako úřady neb zřízenci státu tuzemského (čl. 15 cel. sml.). Náklady řízení trestního nahradí, pokud jich nelze dobýti z hodnoty zadrženého předmětu neb na pachateli, ta strana, v jejímž zájmu bylo řízení provedeno (čl. 16 cel. sml.) Ostatně obsahuje úmluva mezi Rakousko-Uherskem a Itálií učiněná podobná ustanovení jako úmluva s Německem uzavřená.