NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Č. 7061.

Učitelstvo (Slovensko). Vdova po učiteli školy vydržované soukromníkem nemá nároku na výpomoc podle § 1 č. 1 zák. č. 167/ 24 a § 7 č. 6 zák. č. 287/24, třebas škola ta byla podporována z prostředků státních a obecních a třebas zemřelý učitel byl členem pensijního ústavu podle zák. čl. XXXII:1875.
(Nález ze dne 1. února 1928 č. 2039.)
Věc: Helena H. v Nitře (adv. Dr. Jan Procházka z Prahy) proti referátu ministerstva školství a národní osvěty o zvýšení jednorázové výpomoci.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Stěž. si Helena H., vdova po učiteli měšťanské školy soukromé v Nitře, jež byla pod vedením Jakuba Sz. a byla jak městem Nitrou, tak i státem podporována, zažádala za zvýšenou jednorázovou, výpomoc podle zák. č. 287/1924. Žal. úřad tuto žádost zamítl z důvodu, že st-lčin manžel působil naposled na soukromé škole měšťanské, kdežto po rozumu bodu 1. § 1 zák. 167/1924 možno přiznati jednorázovou výpomoc jen učitelům a dětským opatrovatelkám, kteří působili na obecných nebo občanských školách, vydržovaných obcemi nebo církvemi, jakož i pozůstalým po nich. Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:
Ustanovením (1.) bodu § 1 zák. ze 3. července 1924 č. 167 Sb. o výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomocí k nim, jak učitelům škol ludových a občanských .... na Slov., vydržovaných církvemi a obcemi, tak i některým pozůstalým po těchto osobách, byl min. škol. zmocněn, aby učitelům ..., kteří účinkovali na ludových aneb občanských školách ... na Slov., vydržovaných církvemi nebo obcemi, jakož i pozůstalým po nich, vyplatil z úřední moci k odpočivným a zaopatřovacím požitkům, dosud vypláceným, jednorázovou výpomoc, a to zvláště pro každý z roků 1924, 1925, 1926. V následujících bodech (2.) a) i b), pak (3.), (4.) a (5.) stanoví se další podmínky, aby uvedeného zmocnění mohlo býti u osob v (1.) bodě naznačených použito. § 3 pak stanoví nejvyšší výměru této drah. výpomoci. Zák. z 22. prosince 1924 č. 287 Sb., na nějž se st-lka ve své žádosti odvolávala, stanoví v bodě (6.) § 7, že se vláda zmocňuje, aby osobám, jichž se týkají zákony ze 3. července 1924 č. 166 (Podk. Rus) a 167 (Slov.) Sb., přiznala na místě jednorázové výpomoci podle § 3 těchto zákonů vyšší jednorázovou výpomoc, a to až do výše rozdílu mezi odpoč. nebo zaopatř. požitky, na které mají nárok podle zákonů býv. státu uher., a mezi požitky, které by jim příslušely za těchže podmínek podle předpisů platných pro učitele státních škol ...
Úřad odepřel st-lce jednorázovou výpomoc po rozumu (6.) bodu § 7 zák. 287/1924, pro niž jsou směrodatnými podmínky § 1 zák. 167/1924, z důvodů, že st-lka nenáleží mezi osoby vytčené v cit. § 1 (bod 1.), jímž jedině tento zákon výpomoc přiznává.
Ježto st-lka netvrdí, že by její nárok spočíval na jiných předpisech, než na cit. předpisech zák. 287/1924 a 167/1924, omezuje se zkoumání nss-u jen na otázku, zdali st-lka není zahrnuta mezi osoby na této výpomoci participující, jak tvrdí úřad, čili zda jest tomu opačně, jak namítá stížnost.
Po té stránce vysvítá jak ze svrchu cit. nadpisu zák. č. 167/1924, tak z celkového jasného znění § 1, že jednorázová výpomoc od státu může býti přiznána jen oněm osobám učitelským, které působí či působily na ústavech, vydržovaných církvemi neb obcemi, resp. určitým jejich pozůstalým, a že v opak nemůže býti poskytnuta, je-li působiště na školách vydržovaných soukromníky, ať již by byl některý z přispívatelů na náklady vydržovatele třebas i obec.
Ježto st-lčin choť učil na škole, která byla nesporně vydržována soukromníkem, vyloučil žal. úřad zcela po právu vdovu po takovém učiteli z působnosti zák. 287/1924 a 167/1924 a stížnost — pokud snaží se dovoditi z různých znaků, že řečená škola měla ráz veřejný, resp. snaží se opříti sporný nárok o to, jako by st-lčin choť byl měl nárok na zaopatř. požitky z krajinského pensijního a zaopatřovacího ústavu, zřízeného uh. článkem zák. XXXII:1875, dovozujíc z toho použitelnost zák. 167/1924, — jest stran výkladu zákona ve zřejmém omylu, neboť základní podmínka zák., aby šlo o učitele na škole církevní nebo obecní, tím arci nahražena není.

Citace:

č. 7061. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 254-256.