NPD documents search: Právník, 75 (1936) - Anton Randa, Gedächtnisschrift zur hundertsten Wiederkehr seines Geburtstage

Literární zprávy

Gregor Krek: Anton Randa, Gedächtnisschrift zur hundertsten Wiederkehr seines Geburtstage
, Ljubljana, 1935, str. 41.
Jest vskutku zásluhou, že prof. dr. Krek vydal německy jubilejní studii o Randovi, která původně otištěna byla v září 1934 v časopisu »Slovenski pravnik«, a tak umožnil této zajímavé práci širší zveřejnění a známost ve vědeckých kruzích. Autor nenapsal jen oslavnou studii, nýbrž hodnotí Randovu právnickou osobnost kriticky. Randa není genius, neboť chybí jemu ona původnost a elementární síla, která přináší světu zcela nové idee; Randa právě svým smyslem pro praktičnost jest však fenomen, bez něhož nelze si představiti rakouskou soukromoprávní literaturu minulého století (str. 7). Nové impulsy rakouské civilistice dal Unger; Randa s nadšením tyto popudy uváděl ve skutek. Mezi Randou a Ungrem jsou mnohé podobnosti: oba politici, oba jako skoro všichni významní civilisté moderní doby spoluutvářili denní život: Randa zprvu jako soudní úředník a později jako člen říšského soudu, Unger jako president nejvyššího soudu (str. 13), oba navazovali na poznatky historické školy, učili však živé právo, kdežto dogmatické dějiny byly jim jen pomocnicí výkladů, nikoliv účelem (str. 14). Randa vždy přihlížel k účelům praktickým, v čemž se jeví sociologická metoda (str. 16); smysl pro skutečnost jest patrný také z přečetných legislativně politických spisů Randových, jimiž Randa vyrůstá nejen nad své spolubojovníky, ale i nad Ungra (str. 18). Randa až do posledního dechu sledoval nový život a proto také vědecky nestárl; důsledkem empiricko-utilitaristického pojímání života u Randy bylo, že nemohl se nadchnouti pro spekulativně filosofické exkursy (str. 19). V tom směru byl Randův vývoj pravým opakem Iheringa; Randa nekonstruuje své these čistě rozumově a neodívá je v jiskřivé sentence, nýbrž jest solidním pracovníkem, na něhož možno se spolehnouti, poněvadž jeho stavba spočívá na pevných základech zákonů a života (str. 21); Randu možno označiti jako »vědeckého positivistu«, který vychází z positivního práva a je kriticky a systematicky zpracuje (str. 24). Nikdy se Randa nevyhýbá mnohostrannosti právních jevů a patřičně přihlíží i k otázkám veřejnoprávním, procesním i trestním. Ve vrcholných spisech z oboru práva soukromého nelze dnes všem názorům Randovým přisvědčiti, přes to však zůstávají nejdokonalejšími, vskutku mistrnými díly civilistiky v oborech držby, vlastnictví a náhrady škody. Randa i ve vysokém věku bojoval pro idee, jež teprve v desítiletích po jeho smrti mohly se v zákonodárství uskutečniti, jeho píle neznala klidu, což nejlépe prokazují četná nová vydání, vždy rozšířená a doplněná, kdežto Unger otiskoval opětná vydání svého systému v nezměněné formě (str. 35). — Randovo národní smýšlení charakterisuje prof. Krek významně vzpomínkou na soukromou rozmluvu se známým německým učencem, jenž nějakou dobu byl Randovým kolegou v Praze a jenž svoji nacionálni zaujatost proti českému cítění a významu Randovu projevil poznámkou, že by mohl uznati Randu jen jako kompilatora, jinak že jest eklektik; tato nacionální zaujatost jest patrna také z krátkého odbytí díla Randova v Landsbergových dějinách právní vědy (str. 39). — Výstižnými slovy shrnuje prof. Krek svůj úsudek o Randovi: šťastné spolupůsobení různých moderních metod, věcnost a vyhnutí se záludným spekulacím a volnoprávním experimentům, důkladnost, vzájemné oplodnění teorie a praxe (str. 41).
Jak z uvedeného patrno, hodnotí prof. Krek dílo a osobnost Randovu ideově vřaděním do celého rámce prostředí, doby a vědeckého směru. Prof. Krek v celé studii stále sleduje souvislost prací Randových se životem a tak osvětluje s nové stránky jeho dílo. Právě toto ideové a sociální hledisko kvalifikuje studii prof. Kreka nejen jako příležitostnou jubilejní skizu, nýbrž jako významný a důležitý příspěvek k poznání Randovy osobnosti a díla.
Koblížek.

Citace:

Anton Randa, Gedächtnisschrift zur hundertsten Wiederkehr seines Geburtstage. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1936, svazek/ročník 75, číslo/sešit 3, s. 214-215.