NPD documents search: České právo, 13 (1931)

Čís. 211.

Reální konkurence zločinu veřejného násilí dle § 83 tr. z. se zločinem veřejného násilí dle § 85 tr. z. a zločinem krádeže dle § 171 tr. z. není vyloučena.
Použití cizího průkazu (§ 320 lit. g) tr. z.) není beztrestno ani v případě zatýkání obviněného.
(Rozh. ze dne 12. června 1920, Kr II. 131/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného Václava H. do rozsudku krajského jako výjimečného soudu v Uher. Hradišti ze dne 4. března 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí násilným vpadnutím do cizího nemovitého majetku dle § 83 tr. z., zločinem veřejného násilí dle § 85 b) tr. z., zločinem krádeže dle §§ 171, 173, 174 I. a), c), 174 II. a), c), 176 II. a), 179 tr. z., zločinem dle §§ 9, 171, 173, 174 II. a), c) tr. z., přestupky dle §§ 431, 320 g) tr. z., § 36 zbrojního patentu a § 2 zák. ze dne 27. května 1885 č. 134 ř. z., mimo jiné z těchto
důvodů:
Po stránce meritální vytýká stížnost, že zjištění rozsudku odůvodňují sice odsouzení Václava H. pro zločin dle § 85 a) a b) tr. z. a pro krádež na věcech uzamčených dle § 174 II. c) tr. z., nikoliv však současně pro zločin dle § 83 tr. z., poněvadž překonání překážky krádeže věcí uzamčených rozbitím sklepních dveří, které se stalo právě za účelem provedení krádeže, nelze prý přičítati současně za násilí dle § 83 trest. zák., vylomení branky dvorní, rozbití oken a poškození psa nelze přičítati jednou jako násilí dle § 83 trest. zák., po druhé jako zlomyslné poškození dle § 85 trest. zák.; násilí na brance dvorní a sklepních dveřích dokonce zvláště ještě jako násilný akt potřebný k násilnému vniknutí do domu a potom jako násilný akt spáchaný v domě po vpádu. Leč zmateční stížnost není odůvodněna. K zločinu dle § 83 tr. z. se vyhledává, by buď jediný pachatel ozbrojený, nebo více osob shromážděných, t. j. ve společném úmyslu jednajících, násilně vniklo do cizího domu s opomenutím vrchnosti a tam vykonali násilí na osobách nebo majetku. Násilí při vniknutí není zákonnou známkou skutkové podstaty deliktu. Stačí pouhý vstup do cizí místnosti proti vůli oprávněného. Vykonáním násilí na majetku dlužno rozuměti každé svémocné nakládání cizími věcmi proti vůli oprávněného (jejich odnesením nebo poškozením), násilí na osobách zahrnuje v sobě násilí fysické i psychické (pohrůžku). — V daném případě je zjištěno, že více lidí shromážděných, t. j. ve společné dohodě jednajících (při čemž není nutno, jak má za to zmateční stížnost, by jedenz pachatelů druhé shromažďoval), z nichž někteří byli ozbrojeni a to obžalovaný Václav H. revolverem, jiní pak kladivem nebo sekerou, vnikli v noci z 31. října na 1. listopad 1918 násilím do domu Euženie S. a to jednak do sklepa v domě pod bytem S-ové se nalézajícího, rozbivše sekerou nebo kladivem dvéře vedoucí do sklepa z ulice, jednak do uzavřeného dvora, vylomivše branku dvorní; dále jest zjištěno, že při tom pachatelé poškodili zápalnou hmotou ohradní zeď domu, kamením rozbili tři okna, utloukli psa a ze sklepa odnesli věci v ceně 272 K. Ve zlomyslném poškození oken vhozenými kameny a cihlami shledal soud právem zločin dle § 85 b) tr. z., zjistiv, že cihly lítaly do bytu S-ové, kde se nalézaly její dítky, takže snadno mohlo vzejíti z jednání pachatelů, tudíž také obžalovaného, který byl jejich vůdcem, nebezpečí pro život, zdraví a tělesnou bezpečnost, jehož si pachatelé museli býti vědomi. — Odcizení potravin z uzamčeného sklepa, spáchané v tísni majitelčině ve společnosti více spoluzlodějů, opatřených pro osobní bezpečnost zbraněmi, v době noční, v hodnotě 200 K převyšující, správně kvalifikoval soud jako zločin krádeže dle §§ 171, 173, 174 I. a), c), 174 II. a), c), 176 II. a), 179 tr. z. Zlomyslné poškození dvorní branky, sklepních dveří, ohradní zdi, ubití psa, se škodou, 200 K zajisté převyšující, správně mělo býti kvalifikováno jako zločin dle § 85 a) tr. z., s nímž v jednočinné konkurenci se stýká zločin dle § 83 trest. zák. Nesprávné jest mínění zmateční stížnosti, že subsumpcí pod § 85 b) a zločin krádeže jest trestní jednání obžalovaného již skonsumováno. Naopak není ani vyčerpáno dalším podřaděním pod § 83 tr. z., vzhledem k tomu, co právě bylo uvedeno. Nemůže býti nejmenší pochybnosti, že i dvůr i sklep, v domě ležící, požívají ochrany práva domácího; kvalifikované násilné vniknutí do sklepa i dvora s použitím zbraně, t. j. nástrojů k vloupání jest v daném případě zjištěno; násilí na majetku, požadované v § 83 tr. z., spočívá ve zlomyslném poškození oken, dveří, zdi, psa, jakož i ve střílení Václava H., jímž měli býti obyvatelé domu zastrašeni. Že toto poškození jest kvalifikováno zároveň dle § 85 a) a b) (v rozsudku ovšem jen dle § 85 b) tr. z.), nevylučuje další subsumpci dle § 83, neboť oba trestní činy spolu konkurují v jednočinné konkurenci.
Soud uznal obžalovaného vinným též přestupkem dle § 320 g) tr. z. zjistiv, že ještě po 28. říjnu při svém zatčení v březnu 1919 se vykazoval četnickému závodčímu cizím sprošťovacím listem, tedy cizím průkazním listem. Zmateční stížnost má za to, že, snaží-li se osoba podezřelá z trestního činu uniknouti zatčení použitím cizího průkazního listu, jedná z neodolatelného donucení dle § 2 g) tr. z. jak se všeobecně uznává v případě falešného hlášení dle § 320 lit. e) tr. z. Avšak co platí o přestupku dle § 320 e) tr. z., neplatí o přestupku dle § 320 lit. g) tr. z. Použití cizího průkazu není beztrestno ani v případě zatýkání obviněného, poněvadž pachatel není sice nucen přiznati svou identitu, ale není také oprávněn klamati úřad nesprávnými listinnými průkazy.

Citace:

Čís. 211. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 304-306.