NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Čís. 234.

K založení příslušnosti vojenského trestního soudu stačí, byl-li pachatel před spácháním činu presentován, třebas služby vojenské nenastoupil.
(Rozh. ze dne 14. července 1920, Kr I. 256/20.)
Ku zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona uznal nejvyšsí soud jako soud zrušovací právem: Rozsudkem zemského trestního soudu v Praze porušen byl zákon v ustanoveních §§ 1, 60 tr. ř. a § 11 voj. tr. ř. a rozsudek ten se zrušuje.
Důvody:
Rozsudkem zemského trestního soudu v Praze ze dne 26. února 1919 odsouzen byl Petr H., uzenář v P., pro zločin nedokonané krádeže dle §§ 8, 171, 173, 174 II a), c) tr. z. spáchaný s jiným spoluzlodějem v noci na 1. února 1919 na firmě R. v P. Průběhem jiného, vojenským soudem konaného šetření se ukázalo, že Petr H. v době činu i odsouzení zemským trestním soudem v Praze podléhal pravomoci soudů vojenských. Již před převratem ze dne 28. října 1918 byl vojínem a nacházel se v trestním (vojenském) vyšetřování, kteréž převratem bylo přerušeno. Po převratu nepřihlásil se týž do služeb čs. armády, učinil však tak, jak z hlášení Náhradního praporu čs. pěš. pl. č. 5 (střel. č. 8) ze dne 8. března 1920 vyplývá, dne 31. ledna 1919 u velitelství zmíněného praporu, kdež byl přidělen přepravnímu oddělení. Tím bylo jeho zařazení do čs. armády uskutečněno. Petr. H. se ovšem k tomuto oddělení vůbec nedostavil, neboť byl následující noci pro shora uvedený zločin nedokonané krádeže zatčen a do vyšetřovací vazby k zemskému trestnímu soudu v Praze dodán, leč tím nemění se ničeho na skutečnosti, že byl dne 31. ledna 1919 presentován a tím zařazen, kterýmžto okamžikem byla příslušnost vojenského soudu založena a trvala až do 11. dubna 1919, kdy byl dle hlášení náhradního praporu čs. střeleckého pluku č. 8 z vojenské činné služby na trvalou dovolenou propuštěn. Spáchal-li tudíž H. po svém zařazení, t. j. v noci na 1. února 1919 krádež, podléhal ohledně této krádeže příslušnosti čsl. vojenského soudu, jež nezanikla ani podle § 16, odst. 1 voj. tr. ř., ježto ze spisu jde na jevo, že příslušný vojenský soud učinil ještě před ukončením poměru, zakládajícího pro 11. pravomoc vojenských trestních soudů, opatření čelící ku přípravě, pokud se týče i zahájení trestního řízení. Nebyl tedy zemský trestní soud v Praze podle §§ l, 60 tr. ř. a § 11 č. 1 voj. tr. ř. pro tuto trestní věc příslušným.

Citace:

Čís. 234. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 328-329.