NPD documents search: České právo, 13 (1931)

Čís. 263.

Podloudný vývoz. I nahodilé spolupachatelství několika osob stačí, je-li taková spolučinnost vědomá. Každý spolupachatel odpovídá za celkový výsledek.
(Rozh. ze dne 18. září 1920, Kr II 233/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství ve Znojmě do rozsudku krajského soudu ve Znojmě ze dne 1. července 1920, pokud jím byla Žofie F-ová uznána vinnou přečinem dle § 8 tr. z. a § 2, lit. b) zák. ze dne 18. března 1920, čís. 188 sb. z. a n., rozsudek v odpor vzatý zrušil a uznal obžalovanou vinnou zločinem nedokonaného podloudného vývozu dle § 8 tr. z. a § 2, lit. c) zákona ze dne 18. března 1920 čís. 188 sb. z. a n.
Důvody:
Obžaloba kladla za vinu obžalované Žofie F-ové, že se dopustila zločinu podloudného vývozu dle § 8 tr. z. a § 2, lit. c) zák. ze dne 18. března 1920 č. 188 sb. z. tím, že se pokusila ve společnosti Josefa B-a, jako spolupachatelka vyvézti bez povolení do ciziny sacharin a salám v úhrnné ceně přes 4000 K. Naříkaný rozsudek uznal však obžalovanou vinnou pouze přečinem dle § 8 tr. z. a § 2, lit. b) zákona ze dne 18. března 1920 čís. 188 sb. z. a n. pro podloudný vývoz asi 31/2 kg sacharinu v ceně 2730 K, které Žofie F-ová sama nesla v konvi, nečiní ji však zodpovědnou za sacharin v ceně více než 4680 K, který sebou nesl její společník Josef B. Odsuzující výrok pro přečin bere zmateční stížnost státního zastupitelství v odpor důvodem zmatečnosti čís. 10 § 281 tr. ř. Soud nalézací zjistil, že Žofie F-ová i Josef B. byli zjednáni touž osobou, by dopravili přes hranice do Rakouska shora uvedená množství sacharinu v hodnotě 4000 K převyšující, zjistil, že oba konali společně cestu za tím účelem k hranici, že Žofie F-ová dobře věděla, že oba nesou sacharin a podloudně jej zamýšlí dopraviti přes hranice, stejně ona, jako její společník Josef B. Tím však vyslovil první soud také, že oba obžalovaní jednali ve společném úmyslu, by dopravili celé množství sacharinu za hranice, že tedy oba vědomě spolupůsobili k dosažení zamýšleného výsledku, t. j. podloudnému vývozu všeho sacharinu, který za tím účelem s sebou nesli. Spolupachatelství jako všeobecná forma trestní viny jest možná u všech trestních činů, jejichž těžisko spočívá ve způsobení škody, ať již osobě třetí, či státu a nepředpokládá, jak má mylně za to první soud, ani předchozího ani výslovného dorozumění, rovněž jako není nutno, by spolupachatelé jednali ve vlastním společném zájmu dle společného plánu. I nahodilé spolupachatelství více osob, jednajících ve stejném úmyslu (byť i také v cizím zájmu) stačí, je-li taková spolučinnost vědomá, t. j. ví-li jedna osoba o spolučinnosti osoby druhé. Jenom tenkráte, není-li tu vědomého spolupůsobení, posuzuje se činnost každé z jednajících osob zvláště a samostatně. Naproti tomu při spolupachatelství odpovídá každý spolupachatel za celý výsledek. Poněvadž rozsudek zjišťuje, že obžalovaní obdrželi sacharin od téže osoby, od níž byli zjednáni, a to za tím účelem, by jej společně dopravili do Rakouska, jest lhostejno, jakým způsobem si celé množství mezi sebe rozdělili. Soud měl při správném posouzení věci pokládati oba obžalované za spolupachatele, kteří si společným podnikem vzájemně provedení činu usnadňovali a zabezpečovali a uložiti jim zodpovědnost za trestný výsledek, jenž vzešel ze společné jejich činnosti. Obžalovaná Žofie F-ová musí zodpovídati jako spolupachatelka za podloudný vývoz nejen onoho sacharinu, který sama nesla, v hodnotě 2730 K, nýbrž také onoho, v hodnotě 4000 K převyšujícího, který podloudně dopravoval její společník a spolupachatel Josef B.

Citace:

č. 7208. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 548-549.