NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Čís. 58.

Trestnost předražování, spáchaného v cizozemsku.
(Rozh. ze dne 30. května 1919, Kr II 37/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Novém Jičíně ze dne 23. prosince 1918, jímž obžalovaný uznán byl vinným přečinem dle § 21, č. 2 cís. nař. ze dne 21. srpna 1916 ř. z. č. 261 — uváživ mimo jiné toto:
Ve směru § 281 č. 9a tr. ř. uplatňuje zmateční stížnost, že obchod s firmou uzavřen byl ve Vídni, tedy na místě, které, jak vytvořily se poměry v době vynesení rozsudku, nebylo již v oblasti našeho státu, takže čin nebyl spáchán v tuzemsku a nepodléhá prý proto zde trestu. Námitka tato jest bezdůvodná. Nehledíc k tomu, že zákonem ze dne 28. října 1918 o zřízení samostatného státu československého č. 11 sb. zák. a nař. bylo stanoveno, že veškeré dosavadní zemské a říšské zákony zůstávají prozatím v platnosti a že tím zachována je právní kontinuita, která by již o sobě stačila udržeti v platnosti jak materielní trestnost činu obžalovaného, založenou již dávno před státní rozlukou, tak i procesní příslušnost soudu nalézacího, kdyžtě rozsudek soudu trestního má význam deklarativní, je námitka obžalovaného bezpodstatnou také pro ustanovení §§ 36 a 233 tr. z., z nichž vysvítá bezpodstatnost tvrzení stížnosti, že ustanovení cís. nař. shora citovaného lze použíti na trestné činy spáchané v tuzemsku. Kromě citovaných formálních předpisů jsou tu však i věcné důvody, jež dokazují vratkost uplatňované námitky. Na rozdíl od § 18 cit. cís. nař., jenž chrání cenu jednotlivého předmětu potřeby před přílišným zvyšováním, má § 21 tohoto nařízení za účel, zabrániti zvýšení všeobecné úrovně cenové, tudiž chrániti cenu celé kategorie určitého zboží vůbec. Není třeba bližšího rozboru, že na tvoření všeobecné úrovně cenové mají vliv nejen obchody v tuzemsku uzavřené, nýbrž také obchody v cizozemsku ujednané, zvláště když se obchody ty týkají takového druhu zboží, ohledně kterého panuje povšechný nedostatek, neb když jde o prodej značného množství toho kterého druhu. Tento vliv obchodů v cizozemsku uzavřených na poměry cenové v tuzemsku, byl působivější a patrnější zejména v době válečné následkem chybícího neb nedostatečného dovozu a stále většího nedostatku zásob zboží, takže je to jen přirozeným důsledkem, že přehánění cen určitého druhu zboží v cizozemsku má nepříznivý zpětný účinek na tvoření cen dotyčného druhu i v tuzemsku. tо tím více, když kromě toho pro rozličné obtíže a průtahy v dopravě není vždy možno rychlé vyrovnání mezi nabídkou a poptávkou, zásobou a potřebou. Ježto pak obžalovaný, jak nalézací soud zjistil, koupil značné množství mýdla ve Vídni, zboží to, jehož nedostatek jest notoricky znám, v úmyslu spekulačním, tedy v úmyslu, aby cenu jeho do nepřiměřené výše vyhnal, působil takto, byť i ne přímo, tedy jistě nepřímo nepříznivě na tvoření cen i v území našeho státu, takže by ho nesprošťovala zodpovědnosti nikterak okolnost, že žalobou stíhaný obchod byl uzavřen v cizozemsku.

Citace:

Čís. 58. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 92-93.