Čís. 43.Souhlasil-li obžalovaný s návrhem obžalovacího spisu, aby při hlavním přelíčení byly čteny protokoly o seznáních svědků, nemůže se dovolávati zmatku dle § 281 č. 4 tr. ř. z toho důvodu, že protokoly ty byly při hlavním přelíčení přes odpor obhájcův čteny a že soud nevyhověl návrhu, by za účelem výslechu těchto svědků bylo hlavní přelíčení odročeno. (Rozh. ze dne 15. dubna 1919, Kr I 123/19.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v zasedání neveřejném zmateční stížnost obžalovaných Josefa F. a Anny F-ové, kteří byli rozsudkem krajského jako nalézacího soudu v Jičíně uznáni vinnými přečinem dle § 20 č. 1., lit. b) cís. nař. ze dne 24. března 1917 č. 131 ř. z.Důvody:Stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti § 281 č. 2, 3, 4 tr. ř., avšak vesměs bezdůvodně. Důvody č. 2, 3 shledává stížnost v tom, že při hlavním přelíčení ve smyslu návrhu ve spise obžalovacím učiněného čteny byly protokoly svědků A, B, C a D přes to, že obhájce se čtením jich nesouhlasil a při hlavním přelíčení činil návrh, aby líčení bylo odročeno a aby svědkové ti ku příštímu líčení byli předvoláni. Poněvadž důvod zmatečnosti č. 2 pozůstává v tom, že byl při hlavním přelíčení čten spis o nějakém dle zákona neplatném výkonu přípravného vyhledávání neb vyšetřování, ač stěžovatel tomu odporoval, a důvod č. 3 v tom spočívá, že při hlavním přelíčení bylo porušeno nebo nebylo zachováno nějaké nařízení, o němž v zákoně výslovně se přikazuje, že se ho má šetřiti pod následky zmatečnosti, čehož však ohledně ustanovení § 252 tr. ř. není, nejsou tyto důvody zmatečnosti vůbec provedeny a nelze k nim proto přihlížeti. Pokud z téže příčiny uplatňován jest důvod č. 4, vychází ze spisů, že ohledně svědkyně D. návrh shora uvedený obhajcem vůbec učiněn nebyl, tak že dotyčné tvrzení stížnosti odporuje spisům, a že, pokud se týče svědků В a C, učiněn byl teprve při hlavním přelíčení. Ve spise obžalovacím navrženo bylo čtení výpovědí svědků, dají-li obžalovaní k tomu své svolení, a vyhradilo sobě státní zastupitelství pro ten případ, že by obžalovaní svůj souhlas odepřeli, další návrh. Obžalovaní v době mezi podáním obžaloby a hlavním líčením uvedenému návrhu neodporovali a také osobního předvolání těchto svědků nenavrhli, ačkoliv během toho času učinili prostřednictvím svého vykázaného obhájce po dvakráte průvodní návrhy dle § 222 tr. ř. Následkem toho dlužno za to míti, že s návrhem státního zastupitelství mlčky svůj souhlas projevili, a, když soudní dvůr návrhu obhájcovu teprve při hlavním přelíčení učiněnému na osobní předvolání těchto svědků nevyhověl, nelze v tomto nálezu vedlejším proti návrhu obhájce obžalovaných vyneseném shledávati porušení předpisu § 252 tr. ř., poněvadž souhlas před hlavním přelíčením ohledně předvolání nějakého průvodu udělený dodatečným odvoláním odstraniti nelze. Pokud se týče svědka A, navrhoval sice obhájce podáním, aby ku hlavnímu přelíčení byl svědek tento předvolán, podání to však jednak učiněno bylo po prvním hlavním přelíčení v této trestní věci nařízeném a, byť i bezprostředně, po zahájení odročeném, takže v té příčině platí totéž, co bylo shora uvedeno, jednak svědek ten byl veden o okolnosti zcela nové, soudem nalézacím za nerozhodnou uznané a, když obžalovaní výslovně neprohlásili, že se, pokud se týče okolností, o kterých v přípravném řízení vypovídal, s přečtením jeho protokolu nespokojují, nelze z toho dovozovati jich nesouhlas. Ostatně dle protokolu o konečném hlavním líčení byly veškeré tyto protokoly svědecké na konec přečteny za souhlasu stran. Nebyl tudíž zamítnutím neb nějaké pravidlo řízení trestního, jehož šetřiti káže podstata řízení, shora uvedených návrhů zanedbán nebo nesprávně vyložen nějaký zákon jímž se zajišťuje obhajování, a není tu důvodu zmatečnosti § 281 č. 4. tr. ř.