NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Č. 7031.

Samospráva obecni: I. Jaký význam průkazní má protokol o schůzi obecního zastupitelstva? školstvi: II. Občanská škola, která není školou nutnou, může býti zřízena jen za souhlasu konkurenčních činitelů.
(Nález ze dne 17. ledna 1928 č. 673.).
Věc: Obec B. (adv. Dr. Z. Hruška z Vys. Mýta) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran nákladů na občanskou školu v P. Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v P. zažádalo v roce 1914 a pak opět mšr v P. v roce 1919, aby v P. byly zřízeny občanské školy, chlapecká a dívčí. Po delším řízení prohlásily přiškolené obce P., P. a Z. svůj souhlas se zřízením těchto škol a také obecní úřad v B. zaslal podáním z 28. července 1919 ošv-u ve V. opis protokolu o schůzi ob. zastupitelstva v B. z 20. července 1919, podle něhož ob. zastupitelstvo v B. jednomyslně souhlasí se zřízením obou měšť. škol, chlapecké' a dívčí a zavazuje se hraditi veškerý náklad se zřízením a vydržováním obou škol spojený, pokud by náklad ten dle poměrů přímých daní na politickou obec B. vypadal.
Zšr v Praze rozhodnutím ze 17. září 1919, přihlížejíc k tomu, že se všechny politické obce, náležející ke školní obci P., pravoplatně zavázaly hraditi veškerý náklad, spojený se zřízením a vydržováním měsť. školy chlapecké a dívčí v P., pokud podle zák. na školní obec připadá, povolila v dohodě se zsv-em, aby se obě jmenované školy měšťanské v P. zřídily. Později navrhli zúčastnění činitelé, aby obě měšťanské školy byly sloučeny v jednu, načež předsednictvo zšr rozhodnutím z 5. června 1923 podle§ 9 zák. č. 189/19 obě tyto školy od počátku škol. roku 1923/1924 na dobu přechodnou., t. j., než počet žactva přiměřeně vzroste, sloučilo v měšťanskou školu smíšenou.
Podáním z 27. července 1921 zažádalo ob. zastupitelstvo v B. na základě usnesení z 24. července 1921 za vyškolení obce B. ze školní obce P. a za zřízení samostatné škorní obce v B.
Podáním z 2. května 1925 zažádalo ob. zastupitelstvo v B. u zšr-y v Praze za zrušení svých závazků na novostavbu občanské školy v P. a odůvodnilo svoji žádost tím, že se obecní zastupitelstvo v B. usneslo r. 1919 na tom, že obec B. bude přispívati na zřízení a vydržování občanské školy v P., to však bylo myšleno tak, že škola ta bude trvale umístěna v určité budově, nebyla tím však myšlena novostavba školy, což bylo také výslovně v usnesení obecního zastupitelstva z 20. července 1919 uvedeno slovy, že »se stavbou občanské školy se nesouhlasí.« Obec B. dala souhlas ke zřízení a vydržování občanské školy, což také dosud plní, novostavba školy však jest povinností města Samého a nikoliv povinosty obcí přiškolených ke škole obecné, poněvadž do občanské školy chodí dítky nejen z obcí přiškolených ke školní obci P., nýbrž též z obcí okolních, které obecné školy mají.«
Zšr prohlásila rozhodnutím ze 3. července 1925, že »nemůže obec B. bez souhlasu všech ostatních obcí k P. přiškolených sprostiti závazku přispívati na vydržování měšťanské školy v P. K vývodům žádosti obce B. z 2. května 1925 podotkla zšr, že podle ověřeného opisu protokolu o schůzi ob. zastupitelstva v B., konané dne 20. července 1919, který jest uložen ve spisech ošv-u ve V. o zřízení měšť. škol v P., zavázala se obec B. »hraditi veškerý náklad se zřízením a vydržováním obou škol spojený, pokud by náklad ten dle poměrů přímých daní na politickou obec B. vypadal. »Není zde tedy řeči o výhradě, že by obec B. nesouhlasila se stavbou školy občanské.«
Proti tomuto rozhodnutí podal obec. úřad v B. odvolání, v němž — poukazuje na opis protokolu o sezení ob. zastupitelstva v B. z 20. července 1919 — opětně se dovolával toho, že v onom usnesení z roku 1919 je uvedena výslovná výhrada, že »s nákladem stavby se nesouhlasíc Odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů rozhodnutí zšr-y.
O stížnosti uvážil nss takto:
Stížnost tvrdí, že závazek převzatý obcí B. usnesením obecního zastupitelstva z 20. července 1919 nezahrnuje příspěvek na náklad novostavby pro školu tu. Toto svoje stanovisko opírá stížnost o to, že prý ono usnesení ob. zastupitelstva z 20. července 1919 se stalo s výslovnou výhradou, že »s nákladem stavby se nesouhlasí; z čehož prý plyne, že závazky obce B. stran občanské školy v P. se netýkají příspěvků na novostavbu budovy pro školu tu. Toto svoje stanovisko opírá stížnost o to1, že prý ono usnesení ob. zastupitelstva z 20. července 1919 se stalo s výslovnou výhradou, že »s nákladem stavby se nesouhlasí; z čehož prý plyne, že závazky obce B. stran občanské školy v P. se netýkají příspěvků na novostavbu budovy pro školu tu. Zšr vypořádala se s tímto tvrzením stěžující si obce prostě podotknutím, že prý podle ověřeného opisu protokolu o schůzi' ob. zastupitelstva v B., konané dne 20. července 1919, který jest uložen ve spisech ošv-u, zavázala se obec B. »hraditi veškerý náklad se zřízením a vydržováním obou škol spojený, pokud by náklad ten dle poměrů přímých daní na polit, obec B. vypadal.« Není zde tedy řeči o výhradě, že by obec nesouhlasila se stavbou školy občaniské. Zšr popřela tedy, že závazky obce byly v uvedeném směru omezeny v podstatě proto, poněvadž v ověřeném opise protokolu o onom usnesení ob. zastupitelstva není zmínky o výhradě obcí tvrzené stran nákladu novostavby budovy školní.
Závazek obce k úhradě tak zv. věcného nákladu na školu občanskou, která — jako v daném případě nesporno — není školou nutnou podle § 5 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. česk., může vzniknouti jen projevem vůle obce, že závazek takový dobrovolně na sebe přebírá. Tato vůle obce tvoří se podle předpisů obecního zřízení (srovnej §§ 30 a násl. ob. zříz. česk. v souvislosti se zák. ze 7. února 1919 č. 76 Sb.) platným usnesením ob. zastupitelstva, a rozhoduje o rozsahu a obsahu takovéhoto projevu vůle rozsah a obsah usnesení ob. zastupitelstva. Protokol o přílušné schůzi ob. zastupitelstva sepsaný není tedy sám o sobě aktem tvořícím vůli obce, nýbrž je jenom zevním osvědčením toho, že vůle obce byla určitým způsobem projevena. Protokol o schůzi ob. zastupitelstva, a to jak originál jeho tak i ověřený výpis, není tedy absolutním důkazem o tom, že a jakého obsahu usnesení se stalo, naopak má protokol jen povahu veř. listiny, proti níž protidůkaz je možný. Je pravda, že opis protokolu, předložený ošv-u podáním obecního úřadu v B. z 28. července 1919 neobsahoval výhradu stran nákladu na stavbu školní budovy. Když však obec podáním z 2. května 1925 správnost, resp. úplnost opisu popřela a tvrdila, že vůle obce byla usnesením ob. zastupitelstva v B. z 20. července 1919 projevena jiným způsobem, než jak v opise protokolu uvedeno, nemohla se zšr na odůvodnění svého stanoviska prostě odvotati na onen opis protokolu. Tím méně mohlo pak min. škol. rekurs obce, který opět tvrdil zmíněný rozpor, bez dalšího šetření zamítnouti s poukazem na důvody rozhodnutí zšr-y. Naopak bylo — zřetelem k zásadám oficiosity a materielní pravdy ovládající řízení správní — povinností žal. úřadu, aby o příslušném tvrzení obce provedl další řízení a aby vhodným způsobem — na př. nahlédnutím do originálu protokolu, výslechem svědků a pod., pravý obsah onoho usnesení ob. zastupitelstva zjistil a v rozhodnutí svém k vývodům rekursu stran tvrzeného nesouhlasu onoho stanovisko zaujal a toto stanovisko také odůvodnil. Stížnost právem vytýká postup žal. úřadem zachovaný jako vadný; poněvadž pak tu jde o samou podstatu sporu, nutno vadnost tuto kvalifikovati jako podstatnou ve smyslu § 6 odst. 2 zák. o ss.

Citace:

č. 7031. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 196-198.