NPD documents search: Váž. civ., 20 (1938)

Čís. 73.

Zmateční stížností nelze uplatňovati okolnost, že v době, kdy zastavena byla působnost soudů porotních, konalo se hlavní přelíčení omylem nikoli před šestičlenným senátem, nýbrž před porotou.
(Rozh. ze dne 19. srpna 1919, Kr I 339/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedám zmateční stížnost státního zastupitelství v Litoměřicích do rozsudku porotního soudu v Litoměřicích ze dne 10. června 1919.
Důvody:
Rozsudkem krajského jakožto porotního soudu v Litoměřicích ze dne 10. června 1919 byli Gustav W. a spol., odsouzeni pro zločin krádeže jednak dokonané, jednak nedokonané ve smyslu §§ 171, 173, 174 II lit. а) а с) a 179 tr. z. Dne 9. června 1919 bylo vyhlášeno ve sbírce zákonů a nařízení státu českoslov., částka LXIV pod č. 301 nařízení vlády republiky československé ze dne 6. června 1919 o zastavení činnosti porot, soudů na dobu 1 roku ode dne vyhlášení tohoto nařízení ohledně deliktů soudům porotním přikázaných a uvedených v čl. VI. uvoz. zák. к tr. ř. ze dne 23. května 1873 č. 119 ř. z., mezi nimi také ohledně zločinu krádeže. Vycházejíc z náhledu jinak arci správného, že vzhledem k řečenému nařízení vládní republiky nemělo hlavní přelíčení dne 10. června 1919 odbývané proti obžalovanému býti projednáváno před soudem porotním, nýbrž před výjimečným senátem 6členným, ohlašuje a provádí státní zastupitelství v Litoměřicích proti rozsudku shora uvedenému zmateční stížnost z důvodů zmatečnosti dle § 281, správně 344 č. I tr. ř., majíc za to, že důvod ten je dán proto, že sbor soudní nebyl řádně obsazen. Než důvod zmatečnosti dle § 344 č. 1 dán jest, nehledíc k případům, zde v úvahu nepřicházejícím, není-li porotní sbor soudní řádně obsazen nebo nebyla-li lavice porotců úplná. Není pak řádně obsazen porotní sbor soudní, nedostává-li se členům jeho kvalifikace pro úřad soudcovský předepsané, neúčastní-li se hlavního přelíčení v počtu zákonem předepsaném, nebo nebyl-li ku hlavnímu přelíčení přibrán zapisovatel. Nic takového v příp. přítomném stížnost netvrdí ani ze spisů na jevo nevychází. V čem však stížnost zmateční spatřuje nenáležité obsazení porotního soudního sboru, není vůbec uvedeno mezi důvody zmatečnosti rozsudků soudů porotních, taxativně v § 344 vypočtenými, a nemůže tedy býti uznáno za důvod takový. Vzhledem k tomu ne-uplatňuje stížnost zmateční žádný z důvodů zmatečnosti ve smyslu § 344 tr. ř. i byla by proto měla býti dle § 1 č. 2 zákona ze dne 31. prosince 1877 č. 3 ř. z. z roku 1878 odmítnuta již sborovým soudem stolice prvé, u něhož byla ohlášena. Poněvadž se tak nestalo, musila býti dle § 4 č. 1 téhož zákona odmítnuta soudem zrušovacím již při poradě neveřejné.

Citace:

Čís. 73. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 115-116.