Čís. 101.Pro otázku předstižení (§ 51, odst. třetí tr. ř.) jest lhostejno, zda jednalo se o úkon přípravného vyhledávání či přípravného vyšetřování, zda v onom případě pachatel byl znám a, že další řízení bylo dle § 412 tr. ř. odloženo.(Rozh. ze dne 18. listopadu 1919, Nd I 301/19.)V záporném sporu o příslušnost, povstalém v trestní věci proti Rudolfu M. a spol., pro zločiny krádeže, nedokonané vraždy a veřejného násilí mezi krajskými soudy v Plzni a v Olomouci, rozhodl nejvyšší soud, že příslušným jest krajský soud v Olomouci.Důvody:Obvinění jsou podezřelí ze zločinu krádeže, trestného podle § 179 z. tr., spáchaného dne 16. března 1919 v Prostějově, a ze zločinu nedokonаné vraždy, zločinu veřejného násilí a krádeže, spáchaných dne 23. března 1919 v Plzni. V obou případech jde o zločiny, pro které příslušnými jsou soudy porotní. V případě prvém podáno bylo oznámeni trestní proti neznámým tenkráte pachatelům u okresního soudu v Prostějově dne 20. března 1919 a soud ten téhož dne zahájil vyhledávání obesláním svědků v seznamu uvedených. V případě druhém podáno bylo krajskému soudu v Plzni oznámení trestní proti neznámým pachatelům dne 24. března 1919, a téhož dne předsevzat výslech poškozeného a svědka. Prvější řízení bylo k návrhu státního zastupitelství v Olomouci ze dne 1. dubna 1919 podle § 412 ř. tr. přerušeno, ve druhém pak krajským soudem v Plzni dne 1. dubna 1919 na podezřelého z činu Rudolfa M. vydán zatýkač. Za tohoto stavu věci jest jasno, že mezi příslušnými soudy v Plzni a v Olomouci rozhoduje předstižení, a že krajský soud v Olomouci předstihl krajský soud v Plzni. Na tom nemění ničeho okolnost, že při prvém výkonu vyšetřovacím (§ 51 odst. 3. ř. tr.), který předsevzal okresní soud v Prostějově, pachatelé známi nebyli a že známými se nestali ani při přerušení vyhledávání, neboť zákon vykládá pojem předstihnutí v ten smysl, že předstihl onen soud, který dříve než druhý nějaký výkon vyšetřovací předsevzal. Že však k výkonům vyšetřovacím náleží i výkony vyhledávání a nikoli výlučně úkony náležející k přípravnému vyšetřování, plyne z toho, že pojmy »vyšetřování« a »přípravné vyšetřování« nejsou totožny a trestní řád sám na různých místech (§ 34, 64, odst. 2, 89, 357, odst. 4 a j.) užívá výrazu »vyšetřování« vůbec ve smyslu řízení trestního a § 66 tr. ř. výslovně rozlišuje výkony vyšetřovací (Untersuchungshandlungen), vztahující se k vyhledávání nebo k přípravnému vyšetřování. Nezáleží tedy na tom, byli-li okresnímu soudu v Prostějově, který první výkon vyšetřovací předsevzal, pachatelé známi, čili nic, a rozhoduje čin in objecto, ve kterém výkon vyšetřovací předsevzat byl a z něhož, třeba i později nebo i po přerušení řízení Rudolf M. a spol. obviněni jsou. Že pak vyšetřovací výkony, předsevzaté ve příčině zločinu toho soudem okresním, zahrnují v sobě předstižení ve prospěch toho sborového nebo porotního soudu, k jehož obvodu dotčený soud okresní náleží, netřeba odůvodňovati.