Čís. 309.Předražování. Skutková podstata pletich (§ 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.), není o sobě vyloučena tím, že pachatel prodal věc za touž cenu, za niž ji nakoupil.(Rozh. ze dne 11. prosince 1920, Kr II. 267/20.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku lichevního soudu u krajského soudu v Jihlavě ze dne 31. srpna 1920, pokud jím byla obžalovaná sproštěna dle § 259 č. 3 tr. ř. z obžaloby pro přečin pletich dle § 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., rozsudek v odpor vzatý zrušil a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.Důvody:Nalézací soud sprostil obžalovanou dle § 259 č. 3 tr. ř. z obžaloby pro přečin pletich dle § 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568, sb. z. a n., přes to, že o ní zjistil, že, nejsouc oprávněna obchodovati kuřivem, koupila dne 10. srpna 1920 od neznámého legionáře 10 balíčků po 4 kursech cpaných cigaret a že 3 z balíčků těch neznámým jí osobám dále prodala. Při tom vycházel nalézací soud dle rozhodovacích důvodů z úvahy, že není prokázáno, že by se byla obžalovaná po delší čas a ve více případech zabývala prodejem nebo vlastní výrobou (cpaním) cigaret, nýbrž že, odkoupivši cigarety onomu legionáři pouze z ochoty a z útrpnosti, neměla v úmyslu ani provozovati obchod s kuřivem, ani zvyšovati ceny kuřiva, a že konečně cigarety jen, by obdržela zpět peníze, vyplacené legionáři, za tutéž cenu dále prodala, při čemž je nechala k veřejnému prodeji volně ležeti. Nalézací soud nenabyl prý tudíž přesvědčení, že by byla obžalovaná jednala ze ziskuchtivosti nebo vůbec pro nějaký zisk, nehledíc prý ani k otázce, zda prodej resp. nabídka 40 cigaret jsou způsobilé, cenu tabáku (kuřiva) stupňovati. Zmateční stížnost státního zastupitelství, která se opírá o důvod zmatečnosti dle § 281 čís. 9 a) tr. ř., oprávnění upříti nelze. Skutkové podstatě přečinu pletich odpovídá každé úmyslné jednání, jež, hledíc k poměrům, vyvolaným válkou, vybočuje z mezí řádného a solidního obchodování a je způsobilé zvýšiti cenu předmětu potřeby. Zmateční stížnost dovozuje, že v počínání si obžalované dlužno spatřovati skutkovou podstatu přečinu pletich, poněvadž, nejsouc jako ovocnářka oprávněna obchodovati s kuřivem, předmětem to státního monopolu, nabyla cigaret koupí od prodatele neoprávněného a to nikoli pro vlastní potřebu, nýbrž že jel dále prodala. Zmateční stížnost takto případně zdůrazňuje pokoutní způsob, kterým obžalovaná cigaret nabyla, i neoprávněnost jich dalšího prodeje a tomuto pojetí věci není na závadu ani okolnost, uvedená ve prospěch obžalované v rozhodovacích důvodech rozsudku, že nechala cigarety k veřejnému prodeji volně ležeti. Podstatným pojmovým znakem pletich jest však také způsobilost dotýčného počínání, by jím zvýšena byla cena předmětů potřeby. V případě, o nějž jde, dlužno na zodpovědění příslušné otázky klásti tím vetší váhu, kdyžtě obžalovaná dle zjištění nalézacího soudu prodávala cigarety za touž cenu, za jakou je sama koupila. Než okolnost ta způsobilost ku stupňování ceny cigaret sama o sobě nevylučuje. Sejde na to, v jakém poměru byla tato cena prodejní k officialní ceně cigaret téhož druhu. Neboť převyšovala-li ji značně, byla též způsobilou, cenu předmětů potřeby stupňovati. Nalézací soud se otázkou tou, jak patrno ze shora citované příslušné věty rozhodovacích důvodů, vůbec neobíral. Aby odpověď na otázku, o niž jde, dána býti mohla, nutno však vzhledem k tomu, že cigarety obžalovanou prodávány byly dle zjištění nalézacího soudu za vlastní cenu nákupní, zjistiti, v jakém poměru jest cena ta ku vnitřní hodnotě cigaret, tedy zejména k hodnotě tabáku a dutinek, z nichž cigarety vyrobeny byly. Zjištění toho rozsudek neobsahuje. Zjednati podklad pro ně bylo by ale tím spíše možno, že se část cigaret jako věc dolíčná nachází dle spisů u nalézacího soudu.