Čís. 133 dis.


Odvolání z nálezu kárné rady jest podati v neprodlužitelné čtrnáctidenní lhůtě (§ 48 kár. stat.); i na tuto lhůtu jest obdobně použiti ustanovení druhého odstavce § 6 tr. ř.; jest zkoumati z povinnosti úřadu, nebylo-li odvolání podáno opožděně; pakli ano, jest je odmítnouti.
(Rozh. ze dne 9. května 1931, Ds I 3/31.)
Nejvyšší soud jako odvolací soud v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie odmítl odvolání obviněného z nálezu kárné rady advokátní komory v Praze ze dne 17. listopadu 1930, jímž byl odvolatel pro přečin porušení povinnosti povolání a zlehčení cti a vážnosti stavu odsouzen a vymazán ze seznamu.
Odůvodnění:
Obviněný podal proti nálezu kárné rady advokátní komory v Praze, který mu byl doručen dne 13. prosince 1930, odvolání co do viny i co do trestu. Toto odvolání bylo dáno na poštu dne 29. prosince 1930, a došlo kárné radě dne 30. prosince 1930. Podle § 48 zákona ze dne 1. dubna 1872, čís. 40 ř. zák. (kár. stat.) jest odvolání podati ve čtrnáctidenní neprodlužitelné lhůtě od doručení nálezu a rozhodovacích důvodů ke kárné radě, která nález vynesla, a v téže lhůtě lze podati i dolíčení důvodů. Byl-li nález, o nějž jde, doručen obviněnému dne 13. prosince 1930, náleželo mu, chtěl-li s účinkem použiti práva § 47 čís. 1 cit. zákona, by oznámil odvolání proti nalezu a podal dolíčení důvodů nejdéle do 27. prosince 1930, který byl posledním dnem čtrnáctidenní lhůty § 48 cit. zák. Tento den bylo do neprodlužitelné čtrnáctidenní lhůty vpo- čítati, an to byl den všední, a neplatila tu tedy výjimka § 6 odst. 2 tr. ř., jehož jest obdobně použiti, že se totiž poslední den lhůty nevčítá do lhůty, padne-li konec lhůty na den, ve který poštovní úřad místa, kde spis má býti podán poště neb úřadu, nepřijímá v každodenních obvyklých hodinách doporučené poštovní zásilky. Dal-li obviněný odvolání na poštu teprve dne 29. prosince 1930, jež ke kárné radě došlo dne 30. prosince 1930, podal obviněný opravný prostředek odvolání po uplynutí lhůty § 48 cit. zák. Ana jest lhůta § 48 neprodlužitelná, bylo odvolání oznámeno a podáno opožděně, což jest zkoumati z úřadu (§ 48 odst. 2 cit. zák.). O takovém odvolání nelze zahájiti řízení podle § 50 cit. zákona, ano lze řízení podle tohoto ustanovení zákona zahájiti jen o odvolání, které bylo oznámeno a podáno ve lhůtě § 48. Náleží-li však nejvyššímu soudu, jak předpisuje druhý odstavec § 48 cit. zák., rozhodnouti i o tom, zda bylo odvolání v pravý čas oznámeno, a nelze-li o něm, jak jíž bylo řečeno, zahájiti řízení podlé § 50 cit. zákona, jest je odmítnouti jako opožděné podle obdoby předpisů trestního řádu, kterých jest podle stálé judikatury nejvyššího soudu šetřiti i v kárném řízení (§ 1 čís. 1 nov. k tr. ř. a § 467 posl. odst. tr. ř.).
Citace:
NOVÁK, Karel. Nová úprava finančního hospodářství svazů územní samosprávy. . Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 4, s. 127-129.