Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 66 (1927). Praha: Právnická jednota v Praze, 740 s.
Authors:
= Váž. tr., 1-2 (1919-20)
PDF

Čís. 268.


Předražování. K pojmu pletich postačí jmenování (doporučení) kupce, o němž pachatel věděl, že provozuje podloudné a řetězové obchody a umožnění schůzky s ním.
(Rozh. ze dne 30. září 1920, Kr I 201/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného Alfréda E. do rozsudku lichevního soudu při krajském soudu v Chebu ze dne 26. února 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem předražování dle § 23 čís. 4 cís. nař. ze dne 24. března 1917 čís. 131 ř. z., mimo jiné z těchto
důvodů:
S hlediska materielního důvodu zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř. namítá stížnost, že v pouhém jmenování kupce neb odběratele pro nějaké zboží nelze ještě shledávati pletichy. Toto tvrzení dlužno v ohledu skutkovém doplniti potud, že dle zjištění rozsudku obžalovaný H-ovi nejen jmenoval N-a jako kupce pro niti, nýbrž i označil místo, kde ho nalezne a že ho H-ovi i ukázal. Toto jednání stačí založili skutkovou podstatu pletich, uváží-li se, že obžalovaný věděl, že H. není samostatným, k obchodu s nitěmi oprávněným obchodníkem, o kupujícím pak, jak rozsudek rovněž vyslovuje, mu bylo známo, že provozuje podloudné a řetězové obchody, a tudíž jednáním svým působil a přispěl k tomu, by a že došlo k obchodu nereelnímu, jenž neměl uspíšit, nýbrž prodloužit přechod zboží na konsumenta a přivodit jeho zdražení. Dlužnoť pod pletichami ve smyslu § 23 čís. 4 cís. nař. ze dne 24. března 1917 čís. 131 ř. z. rozuměti již dle pouhého slovného výkladu každé jednání nekalé a nereelní, které, využívajíc hospodářských poměrů válkou vyvolaných, vybočuje z mezí řádného obchodu. Posuzuje-li se jednání obžalovaného se stanoniska tohoto, pak zakládá pojem pletich a jest pro trestnost jeho činnosti nerozhodno, vyplynul-li z ní pro něho nějaký prospěch, ježto skutková povaha pletich toho nevyžaduje a tudíž úplně stačí, když obžalovaný jakkoli spolupůsobil při nekalém a pokoutním obchodě, jímž porušen byl veřejný zájem, jejž chrániti je účelem nařízení o zásobování obyvatelstva předměty potřeby. Nezávažno jest též, věděl-li obžalovaný, jaké množství nití chce H. prodati, poněvadž i malé množství zboží může vykonávati při nedostatku jeho nepříznivý vliv na zvyšování cen, nepřihlížejíc k tomu, že nalézací soud zjišťuje, že se jednalo o »značné množství nití«, totiž o 70 tuctů cívek. Pro posouzení činnosti obžalovaného nemá dále též rozhodujícího významu, věděl-li, za jakou právě cenu H. niti N-ovi prodá, je-li tu zjištění nalézacího soudu, že niti měly býti dále prodány v obchodě podloudném a řetězovém, tudíž se zvýšením cen. Bez váhy je dále námitka stížnosti, že obžalovaný nevěděl, koupí-li N. niti, vůči skutečnosti, že dotyčný kup byl skutečně uzavřen a nerozhodno je též, věděl-li obžalovaný, má-li N. k obchodu s nitěmi živnostenský list, poněvadž i kdyby ho měl, nepozbyl by pokoutní obchod rázu pletich. Jednal-li stěžovatel, jak tvrdí, jen z ochoty vůči H-ovi, uplatňuje tím jen motiv svého činu, který je pro právní posouzení věci naprosto bezvýznamným.
Citace:
Čís. 268. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 373-374.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).