Všehrd. List československých právníků, 8 (1927). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 288 s.
Authors: Gerlich, K.
= Všehrd, 8 (1927)
PDF

Osmihodinová doba pracovní

 jest stále středem pozornosti Mezinárodního úřadu práce. Jak sdělují Informations Sociales, musela býti ustavena zvláštní komise, jejímž úkolem jest pracovati k urychlení postupu ratifikace úmluvy o osmihodinové práci v průmyslových závodech. Návrh této mezinárodní úmluvy byl prvým, který přijala Mezinár. konference práce hned při svém zasedání ve Washingtonu (1919) 1 a ačkoliv jest dnes 56 států členy mezinár. organisace práce, byla ratifikována dosud pouze sedmi, dále třemi podmíněně a ve dvanácti státech teprve navržena vládou parlamentu k ratifikaci. Proto byla zřízena jmenovaná komise, jež zjišťuje skutečnou situaci v různých státech, pokud se týče uzákonění pracovní doby, a zkoumá obtíže, jež se vyskytují při ratifikaci úmluvy se strany států. Ukázkou těchto obtíží je projednávání washingtonské úmluvy a vládního zákona o její ratifikaci ve francouzském senátě 3. a 5. prosince 1926. Po dlouhém jednání a několikerém odročení byla osnova vrácena výboru s navrženým dodatkem, že závazky, jež vzejdou Francii z úmluvy nabudou účinnosti až po její ratifikaci všemi státy, jež byly zastoupeny na londýnské konferenci 15.—19. března 1926. Navrhovatel odůvodnil tento dodatek zejména tím, že ratifikací bez výhrady stala prý by se Francie takřka vasalem Společnosti národů, neboť by dle čl. 7. každoročně musela předkládati Mezinár. úřadu práce zprávu o užívání úmluvy. Francie zavázala se s ostatními státy již v čl. 408. mírové smlouvy versaillské, že bude podávati Mezinár. úřadu práce každoročně zprávu o opatřeních, jež učinila za účelem provedení úmluv, ke kterým přistoupila. Proto jistě překvapuje návrh, jímž při praktickém provádění má se ratifikací s výhradou tento článek obcházeti а k tomu ještě pro obtíže, které se daly předpokládati již při podpisování mírové smlouvy versaillské. Zdá se však, že hlavním motivem usnesení senátu byla obava před čl. 409—420. versaillské smlouvy, dle nichž stát, který neplní závazky, jež na sebe vzal úmluvou, může býti k tomu donucen ostatními státy pomocí opatření rázu hospodářského. Není si tedy Francie jista, zda bude moci washingtonskou úmluvu provádět. Tento příklad jistě svědčí o nečekaných obtížích, na něž nyní uzákonění osmihodinové pracovní doby v jednotlivých státech narazilo.
K. Gerlich.
  1. Viz: Projets de convention et recommandations adoptés par la Conférence internationale du Travail au cours de ses sept premières sessions 1919—1925. Genève, Bureau International du Travail. 1925.
Citace:
GERLICH, Karel. Osmihodinová doba pracovní. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 5, s. 160-161.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).