NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Čís. 47.

Skutková povaha zločinu dle § 85 lit b) tr. zák. nevyžaduje ani zvláště kvalifikovaného nebezpečí, ani nebezpečí ohrožujícího větší množství osob; stačí jakékoliv nebezpečí pro život, zdraví neb tělesnou bezpečnost, byť i jen jedné osoby, pokud se týče u větším rozsahu pro cizí majetek, které, třeba že z činu vskutku nevzniklo, mohlo jím, pokud se týče způsobem jeho provedení býti přivoděno neb z výsledku činu se vyvinouti.
(Rozh. ze dne 25. dubna 1919, Kr I 108/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zástupce do rozsudku krajského jako nalézacího soudu v Chebu, kterým byl obžalovaný R. P. uznán vinným přestupkem zlomyslného poškození cizího majetku dle § 468 tr. zák., zrušil rozsudek v odpor vzatý a odkázal věc k soudu prvé stolice, aby ji znovu projednal a rozhodnul.
Důvody:
Zjistiv, že obžalovaný zlomyslně rozbil v krámě R-ově hořící visutou petrolejovou lampu, uhodiv do ní plechovou pánvicí, uznává ho rozsudek vinným pouze přestupkem dle § 468 tr. zák. a nikoliv, jak zněla obžaloba, zločinem dle § 85 lit. b) tr. zák., poněvadž prý tímto činem obžalovaného nebylo přivoděno, resp. nemohlo povstati zvláštní nebezpečí pro život nebo tělesné zdraví lidí a rovněž prý tu nebylo dalšího nebezpečí u větší míře pro cizí majetek, poněvadž lampa hned při úderu shasla. Zmateční stížnost státního zastupitelství do rozsudku tohoto vznesená jest arci v právu, vytýká-li mu, že předpokládá po stránce právní, že k skutkové podstatě zločinu dle § 85 lit. b) tr. zák. se vyžaduje, aby bylo činem pachatelovým povstalo nebo mohlo povstati zvláštní nebezpečí pro život a tělesné zdraví lidí. Zákon nevyžaduje v § 85 lit. b) nebezpečí nějak kvalifikovaného. Stačí tedy jakékoliv nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidí. Nicméně by nepřípadný onen názor právní nečinil sám o sobě rozsudek zmatečným, poněvadž rozsudek z něho vlastně nevyvozuje důsledků, nýbrž obírá se dále oněmi způsoby ohrožení lidské bezpečnosti a u větší míře cizího majetku, jež dle okolností zjištěného děje obecně přicházeli mohly v úvahu. Za to však je rozsudek stižen uplatňovanou zmatečností, ovšem dle čís. 10, nikoliv 9 (lit. a), § 281 tr. ř. proto, že, jak zřejmě na jevo vychází z jeho rozhodovacích důvodů, neshledává v jednání obžalovaného čin spadající objektivně pod sankci § 85 lit. b) tr. zák. z té příčiny, že z něho nebezpečí rázu shora vytčeného ve skutečnosti nevzniklo. V tomto ohledu dlužno především položiti důraz na to, že ohrožení naznačené v § 85 lit. b) nemusí se týkali většího množství osob, nýbrž že stačí, mohlo-li z činu pachatelova vzejíti ohrožení, to jest možnost tělesného poškození pro osobu byť i jen jednu; v tom směru by tedy možnost použití § 85 lit. b) nevylučovalo, že v krámě v době činu nebyl zástup lidí, kdyžtě tam byly dle rozsudku kromě pachatele ještě čtyři osoby. Hlavní však je, že ke skutkové podstatě řečeného zločinu nikterak se nevyžaduje, aby vskutku byly se okolnosti činností pachatelovou doplnily v situaci znamenající nebezpečí obsahu shora uvedeného, stačil dle znění zákona, mohlo-li z poškození věcí nebezpečí vzniknouti, při čemž dlužno dále dbáti toho, že objektivní skutková podstata § 85 lit. b) je dána nejen, mohlo-li nebezpečí tam uvedené býti přivoděno činem samým a způsobem jeho provedení, nýbrž i, může-li se vyvinouti z výsledku činu toho. Správně pojímaje případ po stránce právní, byl by měl tedy soud nalézací posouditi ve směru skutkovém, nikoliv, vzešlo-li z činu obžalovaného nebezpečí pro tělesnou bezpečnost osob v krámě přítomných a u větším rozsahu pro cizí majetek vzhledem ku příznivým okolnostem, jež in concreto zabránily škodlivým účinkům jednání obžalovaného, nýbrž bylo-li jednání obžalovaného takové, že z něho zmíněné ohrožení povstati může. Po stránce subjektivní, která soud nalézací při jeho stanovisku zajímati ovšem dosud nemusila, pak arci bude třeba zjištění, postřehl-li pachatel, že poškození lampy je čin takového rázu, že z něho vzniknouti může nebezpečí uvedeného druhu, a, přikročil-li přes to k rozbití hořící petrolejové lampy nad hlavami osob v dřevěném, jen ze spodu podezděném domě visící; nestačilo by arci, kdyby byl pachatel pouze mohl seznati nebezpečnou povahu svého činu; jeť ke skutkové podstatě po stránce subjektivní třeba, aby nebezpečí bylo bývalo alespoň in enventum zamýšleno. Poněvadž ve směrech těchto není v rozsudku příslušných zjištění, bylo zmateční stížnosti vyhověti, rozsudek zrušiti a věc vrátiti do stolice prvé k novému projednání a rozhodnutí.

Citace:

Čís. 47. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 81-82.