Betrand Russel: Manželství a mravnost.

Praha. Aventinum, 1931, str. 260, cena 38 Kč. Čelný filosof anglický podává nejprve dějiny instituce manželství vůbec a manželské morálky zvláště. Probírá nejprve systém matrilineální, pak patriarchální a spolu s nimi související názory náboženské. Pak podává rozbor křesťanské etiky a romantické lásky středověké, z ní plynoucí, a líčí osvobození ženy, které, dle jeho mínění, nastalo v 19. století a dokonává se v dnešní době. Po úvodních kapitolách podává vlastní svůj názor o manželství a pohlavní morálce vůbec v kapitolách: o tajnůstkářství v pohlavním životě, významu lásky v lidském životě, manželství, prostituci, manželství na zkoušku, rodině v dnešní době a v individuální psychologii, rodině a státu, rozvodu, populaci, eugenice, pohlaví a osobním blahu a pohlaví jako jedné z hodnot lidského života. Na to v závěru resumuje výsledky svého zkoumání.
Russel vychází z názoru, že základem dnešní instituce manželství zůstávají náboženskokonvenční názory křesťanské, které se nehodí pro naši dobu. Emancipace ženy z moci mužovy a postupné přebírání otcovských funkcí státem působí prý k oslabení instituce otcovství vůbec. Z toho důvodu navrhuje Russel, arci ve formě pro právníka velmi málo určité, takovou zákonodárnou úpravu manželství, jíž by vzájemně svoboda obou manželů byla co nejméně obmezena. Z toho plyne i ten důsledek, že zákonné důvody rozluky manželství mají býti rozmnoženy, zejména má pak býti všude zavedena rozluka manželská na základě souhlasu obou manželů. Rozluka na základě vůle jednoho manžela má býti dovolena zvláště v případě duševní a vážnější tělesné choroby druhého manžela. Proti tomuto laxnímu poměrně hledisku hájí Russel velmi důrazně povinnosti rodičů k dětem. Nejoriginelnější myšlenkou a s právnického hlediska nejzajímavější jest Russelovo přání, aby stát převzal eugenickou péči o potomstvo v tom směru, že by stanovil přesné meze populačnímu přírůstku obyvatelstva tím, že by užívání prostředků kontracepčních bylo stanoveno pro určité případy.
Russelova kniha jest nesporně dílem velmi duchaplným a zajíma- vým již tím, že nese stopy silné individuality autorovy. Než o pevnosti sociologickohistorického podkladu systému Russelova třeba míti značné pochyby. Jest věru podivným, že autor neustále bere za prototyp primitivního života sexuálního život obyvatelů trobriánského archipelu, kdežto naopak příklady jiných primitivních národů (tak Veddů na Ceyloně) které by ovšem autorovým tvrzením nenasvědčovaly, jsou opomenuty. Dále zaráží, s jakým nepochopením zírá autor na názor křesťanský o sexuální morálce. Privilegované postavení stavu panického resp. panenského proti stavu manželskému v prvotním křesťanství neznamená, jak autor se domnívá, méněcennost manželství, jelikož již Nový zákon jasně dává na jevo, že stav panický resp. panenský jest možným jen pro zvláště dokonalé, to znamená, že jest něčím zvláště výjimečným. Vůbec zdá se, že autor nemá mnoho smyslu pro poznání pravého jádra křesťanské etiky. Při formulaci vlastního názoru na manželství pak autor velmi pohodlně prohlašuje dnešní morálku za výplod pověr a konvence. Celkem možno říci, že autor dosavadní morálku nijak positivně neporáží už proto, že její, opravdu přesvědčené zastánce nerozeznává od konvenčně pokryteckých moralistů.
Konečně jest celé knize k velkému prospěchu předmluva překladatele Dra Otakara Vočadla, který autorovo hledisko v lecčems vysvětluje a zmírňuje.
Dr. Rudolf Wierer.

Citace:

HORA, Václav, KALLAB, Jaroslav, KRČMÁŘ, Jan, HERMANN-OTAVSKÝ, Karel. Notářství. Slovník veřejného práva Československého, svazek II. I až O. Brno: Nakladatelství Polygrafia – Rudolf M. Rohrer, 1929, s. 974-979.